Luisa Albrechtová

Sopranistka Luisa Albrechtová, rodačka z Prahy, vystudovala operní zpěv nejprve na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze ve třídě prof. N. Kniplové, následně pak na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni ve třídě prof. R.Hansmann. Pod vedením prof. D.Orlowsky a prof. U.Theimera pak na vídeňské univerzitě absolvovala hudebně dramatické studio. Akademickým vzděláním prošla rovněž tak v oboru teorie kultury na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze, kde získala titul PhDr.
Luise Albrechtové byly v Německu (Internationaler Gesangswettbewerb Festspielstadt Passau), Velké Británii (International Voice Competition London, Emma Destinn Foundation) a Rakousku (Nico Dostal- Operettenwettbewerb) uděleny významné soutěžní ceny.
Repertoárová šíře jejího mladodramatického sopránu zahrnuje velké mozartovské role (Hraběnka Almaviva z Figarovy svatby, Donna Anna z Donna Giovanniho, 1.dáma z Kouzelné flétny), party Pucciniho (Tosca, Liu v Turandot, Mimi v La Boheme, ci Sestra Angelica) a Verdiho (Aida, Elisabeth z Don Carlo ci Leonora z Trubadúra) i zásadní role klasické operetní divy (Rosalinda ze Straussova Netopýra, Hanna Glawari z Lehárovy Veselé vdovy či Kalmánova Hraběnka Mariza či Sylva Varescu z Čardášové princezny).

… číst více

Barocco sempre giovane

Barocco sempre giovane (Baroko stále mladé) je komorní soubor složený ze špičkových mladých profesionálních hudebníků. Byl založen v roce 2004. 

Specializuje se na interpretaci skladeb vrcholného baroka, nevyhýbá se však ani jiným slohovým obdobím. Soubor má za sebou stovky významných koncertů, je zván na domácí i zahraniční hudební festivaly (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, MHF Český Krumlov, Mezinárodní hudební festival Brno, Festival Concentus Moraviae, Lednickovaltický hudební festival, MHF České doteky hudby, Pardubické hudební jaro, Svátky hudby v Praze, Theatrum Kuks, Klášterní hudební slavnosti, Festival Mitte Europa, The Ohrid Summer Festival, Nitrianska hudobna jar, Le Quattro Stagioni, Kammermusik um halb acht Basel, Bach Istanbul’da, IMusicFest of George Lobkowicz, atd.), jeho koncerty vysílala v přímém přenosu Česká televize, Televize Noe, Český rozhlas, ale také mnoho zahraničních rozhlasových stanic ve Velké Británii, Německu, Rakousku, Kanadě, Španělsku, Švédsku, Irsku atd.

… číst více

Jiří Bárta

foto: Jiří Šourek

Jiří Bárta přední violoncellista své generace, studoval u Josefa Chuchra a Mirko Škampy v Praze, Borise Pergamenschikowa v Kolíně nad Rýnem a Eleonore Schoenfeld v Los Angeles. Je držitelem ceny Europäische Förderpreis für Musik v Dráždanech a ceny Rostropovich-Hammer v Los Angeles. Spolupracuje s předními českými a mezinárodními orchestry jako jsou Česká filharmonie, Slovenská filharmonie, Royal Philhramonic Orchestra London, Royal Scottish National Orchestra, Royal Liverpool Philharmonic, Berliner Symphoniker a dirigenty (Jiří Bělohlávek, Charles Dutoit, Libor Pešek, Gennadij Rozhdestvenski, Maxim Šostakovič) je pravidelně zván na přední festivaly a pódia mj. Barcelona, Berlín, Bratislava, Buenos Aires, Edinburgh, Istanbul, Los Angeles, Mnichov, Newport, New York, Paříž, Praha, Salzburg , Tokio, Londýn. Jeho nahrávky u firmy Supraphon byly časopisem Harmonie dvakrát vyhodnoceny jako nejlepší ve svých kategoriích, zahrnují kritiky ceněnou nahrávku všech Bachových violoncellových suit (podruhé pro Animal Music na barokní violoncello v roce 2018), Šostakovičových koncertů s dirigentem Maximem Šostakovičem a Pražskými symfoniky i oba koncerty Dvořákovy, A Dur (s klavíristou Janem Čechem) a h moll (s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem). Bártovým diskům s Kodályho sólovou sonátou a Martinů violoncellovými koncerty udělil londýnský časopis The Grammophone „Editor´s Choice“ . Jiří Bárta spolupracoval s Magdalenou Koženou na jejím albu „Songs“ pro Deutsche Grammophon oceněném Gramophone Award v r. 2004. V roce 2014 se stal kurátorem festivalu Dvořákova Praha, o rok později na tomto festivalu provedl Dvořákův violoncellový koncert h moll za doprodovu London Symphony Orchestra. V lonském roce pak s Terezií Fialovou oba violoncellové koncerty Dvořákovy s původním Dvořákovým klavírním doprovodem a na festivalu Struny podzimu 6 suit Johanna Sebastiana Bacha v jediném večeru. V roce 2015 natočil pro Českou televizi pořad “Můj pokus o mistrovský opus” v režii Jakuba Sommera oceněné jako nejlepší hudební dokument Prix CIRCOM v Irsku. Je spoluzakladatelem a dramaturgem Mezinárodního festivalu komorní hudby v Kutné Hoře. Hraje na nově postavené violoncello německého mistra Dietmara Rexhausena.

 

Belfiato quintet

Komorní soubor Belfiato Quintet vznikl v roce 2005 a tvoří ho absolventi hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze. Soubor studoval na Pražské konzervatoři u Ondřeje Roskovce (Česká filharmonie, Afflatus Quintet), dále na HAMU ve třídě Štěpána Koutníka a spolupracoval s prof. Gottfriedem Pokornym (Universität für Musik und darstellende Kunst Wien).

Členové kvintetu jsou hráči předních orchestrů (Česká filharmonie, Orchestr Národního divadla, PKF – Prague Philharmonia). Získali také ocenění na mezinárodních interpretačních soutěžích, např. na soutěži ARD v Mnichově, Pražském Jaru a Concertinu Praga.

Belfiato Quintet je držitelem 1. ceny ze soutěže Antonína Rejchy na festivalu v rakouském Semmeringu. V roce 2011 získal soubor na mezinárodní soutěži dechových kvintet „Henri Tomasi“ v Marseille (Francie) 3. cenu společně s cenou za nejlepší provedení Tomasiho skladby.

Soubor vystupuje pravidelně v Čechách i v zahraničí. Představil se například v koncertní sezoně České filharmonie, Českého spolku pro komorní hudbu a komorních cyklech Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK a PKF – Prague Philharmonia. Spolupracoval s Českou televizí, Českým rozhlasem a společně vystoupil s Aflattus Quintetem nebo mezzosopranistkou Dagmar Peckovou. Na festivalu Pražské Jaro 2014 vystoupil Belfato Quintet v recitálu s programem skladeb českých autorů. S českým repertoárem se představil také např. v komorním cyklu Symfonického orchestru polského rozhlasu v Katowicích, dále např. na Českém velvyslanectví v Londýně a Tokyu.

V červnu 2017 vydal Belfiato Quintet své debutové CD v labelu Supraphon. Následovalo velmi úspěšné album Antonín Rejcha: Wind Quintets, které vyšlo v roce 2019 opět u labelu Supraphon. Za provedení Rejchových kvintetů na svém albu získalo Belfiato cenu Classic Prague Awards v kategorii „Komorní výkon“ za rok 2019.

Karolína Cingrošová

Karolína působí jako koncertní zpěvačka a je stálou hostující sólistkouNárodního divadla moravskoslezského v Ostravě. Je velice všestranná. Zaměřuje se na klasický i moderní operní repertoár, věnuje se písňové tvorbě,oratorní i staré hudbě, ráda si udělá výlet i do oblasti španělských zarzuel, klasického muzikálu nebo swingu. Začínala v Dětské opeře Praha, se kterou pravidelně vystupovala na různých pražských i zahraničních scénách (Rakousko, Německo, Francie, Japonsko). Studovala na Pražské konzervatoři, kde byla její profesorkou mezzosopranistka Jiřina Přívratská, a poté u tenoristy Zdeňka Šmukaře na JAMU v Brně. Následně absolvovala postgraduální studium na Univesität Mozarteum v Salzburgu, kde ji vedla norská sopranistka Kjellaug Tesaker. Karolína je vítězkou písňové soutěže Bohuslava Martinů, získala ocenění v Duškově pěvecké soutěži, v pěvecké soutěži v Olomouci a letos si přivezla 2.místo z Wiener Danubia talents international music competiton, která se konala ve Vídni. Několikrát se aktivně zúčastnila pěveckých kurzů u renomovaných pěvkyň Dagmar Peckové a Martiny Jankové, kde měla také možnost spolupracovat s klavíristy Ivo Kahánkem a GérardemWyssem,a byla také aktivní posluchačkou kurzů ve Vídni u někdejšího sólisty vídeňské Statní opery Bojidara Nikolova. Karolína v současné době koncertuje u nás i v zahraničí, v Rakousku, Německu nebo Francii, kde také nějaký čas žila. Jako sólistka účinkuje s takovými tělesy, jako jsou Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, Karlovarský symfonický orchestr, Ústřední hudba Armády ČR anebo Barocco sempre giovane či Rychnovský chrámový sbor. Pravidelně spolupracuje s umělci, jako jsou kytarista Lubomír Brabec, hobojista Vilém Veverka, harfistka Kateřina Englichová a cembalistka Barbara Maria Willi. Účinkovala na festivalech Dvořákova Nelahozeves, Tóny Chodovské tvrze, Smiřické svátky hudby, Jihočeské Nové Hrady, na Svatojánském hudebním festivalu, Film Music Prague v pražském Rudolfinu, ve Foru Karlín nebo v Kongresovém centru v Praze. Vystoupila na Festivalu tří katedrál, v jehož rámci zazpívala v katedrále svatého Štěpána ve Vídni nebo v chrámu svatého Víta v Praze. Karolína je dramaturgyní hudebního festivalu Hudba z ráje.

Coro incanto Alpino (ITA)

Na mimořádném shromáždění 20. ledna 2017 bylo rozhodnuto, že sbory – Il Coro Monte Stivo Val di Gresta a Alpine Voices Mori, existující v sousedících obcích Mori a Ronzo-Chienis, budou spojeny. Tato „fúze“ byla usnadněna tím, že již rok předtím byly oba sbory řízeny sbormistryní Mattií Culmoneovou, která se nadále ujala stejné funkce ve sboru nově vzniklém, který přijal nové jméno: Coro incanto Alpino. Po sloučení se sbor účastnil řady sborových akcí (Castelfranco Veneto, Laives, Ravenna, Buttenheim (DE)) a rozličných slavností k 100. výročí 1. světové války.

 

Czech Brass

Žesťový soubor Czech Brass byl založen již v roce 1991, tehdy nadšenými studenty Pražské konzervatoře. Původně šlo o žesťové kvinteto, které se s jeho postupujícími hudebními nároky rozrostlo o další dva nástroje. Hlavní myšlenkou tohoto rozhodnutí bylo seskupit špičkové hráče a využít jejich kvalit. Ruku v ruce s tím začalo i rozšíření jejich repertoáru o hudbu, kterou do té doby zatím nehráli. Z tohoto důvodu vystupují na větších koncertech posíleni o kytaru a dva hráče na perkusní nástroje. Dnes můžou v podstatě splnit veškerá přání pořadatelů. Soubor Czech Brass má široký interpretační záběr. V jeho podání zaznívají skladby od renesance, přes baroko, klasicismus, romantismus až k jazzu popu, funky a filmové hudbě. Významnou měrou se zde uplatňuje i interpretace autorské hudby. Ve spolupráci s Českým rozhlasem soubor vytváří projekty nahrávek soudobé hudby, kterou komponují přední současní autoři, jak se říká tzv. na míru. V roce 2013 napsal pro soubor Czech Brass skladbu český skladatel Juraj Filas, světoznámý autor komponující často pro žesťové nástroje. Všichni členové souboru jsou lidé na svých místech. Každý ve svém profesním životě je hudební veřejností velice ceněn. Působí nejen jako orchestrální hráči, ale mají na svém kontě i bohatou sólovou a komorní činnost. Někteří jsou i pedagogové pražské Akademie múzických umění.

… číst více

Karel Dohnal

Karel Dohnal, neúnavný a nadšený propagátor klarinetu jako sólového nástroje a zároveň jeden z nejrespektovanějších klarinetistů současnosti se celou svoji dosavadní kariéru snaží přinášet na své koncerty i do nahrávacích studií díla objevné dramaturgie, jsouce přesvědčen, že technické a výrazové možnosti klarinetu umožňují, aby byl tento nástroj rovnocenným partnerem například houslím, klavíru či violoncellu, jakkoliv je repertoárově poněkud handicapován. Karel Dohnal tak pomáhá zpět na výsluní skladbám, na které se poněkud pozapomnělo, ale které si zaslouží být hrány spolu s již dobře známými díly. Jako jeden z výsledků této snahy může být považováno i právě vydané CD, neboť Koncert pro klarinet a orchestr Rudolfa Kubína či koncertantní 6. symfonie Miloslava Kabeláče totiž mohou směle konkurovat takové stálici klarinetového repertoáru jakou je bezesporu Koncert pro klarinet a orchestr Jeana Francaixe.

Jako sólista v dílech Carla Nielsena, Krzystofa Pendereckeho, Aarona Coplanda, Trygve Madsena, Jana Franka Fischera, Ondřeje Kukala, Wolfganga Amadea Mozarta, Carla Marii von Webera, Františka Vincence Kramáře, Jana Václava Stamice i velkého množství dalších autorů se Karel Dohnal představil publiku v mnoha zemích Evropy, Asie, Severní i Jižní Ameriky, a to jak v komorních recitálech, tak za doprovodu orchestrů Prague Philharmonia, Pražského komorního orchestru, Janáčkovy filharmonie Ostrava, Jihočeské komorní filharmonie, Filharmonie Lvov, Filharmonie Sczeczin, Bělehradské filharmonie, Pardubické komorní filharmonie, Českého komorního orchestru, Talichovy komorní filharmonie, Hofer Symphoniker a dalších ansámblů.

… číst více

Kateřina Englichová

Patří k výrazným osobnostem českého interpretačního umění. Spolupracovala s významnými umělci a soubory, jak v zahraničí –Mstislav Rostropovič, Carol Wincenc, Eugenie Zukerman, Robert Davidovici, Michael Kofler, Robert Stallman, ad., tak u nás – Josef Suk, Pavel Šporcl, Jitka Hosprová, Ivan Ženatý, Martin Kasík,Vilém Veverka, Škampa kvarteto, Pražákovo kvarteto, Kvarteto Martinů, Haas Quartet ad.

Jako sólistka spolupracovala s dirigenty Zdeňkem Mácalem, Jiřím Bělohlávkem, Ondřejem Kukalem, Jakubem Hrůšou ad. Několik let hrála s Filadelfským orchestrem a měla možnost pracovat s dirigenty jako jsou Simon Rattle, Claudio Abbado,Riccardo Muti, Wolfgang Sawallish, Michael Tilson-Thomas, Seiji Ozawa ad. Zúčastnila se festivalů – Tanglewood, Tucson Music Festival v USA, Red Sea Festival v Izraeli, Pacific Music festival v Japonsku, Pražské jaro, Pražský podzim, Marnach (Lucembursko), Carintischer Sommer (Rakousko), Sarajevská zima (Bosna) ad.

Vedla mistrovské kurzy v USA (Juilliard School of Music, Curtis Institute of Music), Kanadě, Hongkongu, Itálii a Lucembursku. Každé léto vede kurzy na festivalu Ameropa a harfové kurzy v Santuario di Crea v Itálii.

… číst více

Epoque Orchestra

Epoque Orchestra, složený kolem známého tělesa Epoque Quartet, má za 10 let své existence na svém kontě účinkování na mnoha významných pódiích v Česku i v zahraničí. Namátkou vybíráme účinkování na prestižním festivalu Pražské Jaro, turné Symphonicum s Ondřejem Brzobohatým, velkolepý Kabaret Wanted s Dagmar Peckovou v pražské Lucerně, nebo slavnostní koncert 100 let OSA v Hudebním divadle Karlín.
Epoque Orchestra se úspěšně podílel již na necelé stovce filmových, televizních a divadelních projektů. Opět namátkou jmenujme hudbu k filmům „Colette“, nebo „Láska je Láska“, televizní seriály „První republika“, nověji pak „Bohéma“ , nebo „Četníci z Luhačovic“.

Epoque quartet

Multižánrový Epoque Quartet v roce 2019 oslavil 20 let od svého založení. Během této doby si našel pevné místo na české a evropské hudební scéně, výrazně posunul hranice kvartetního repertoáru a vyprofiloval se ve špičkový soubor, který je zván ke spolupráci celou řadou skvělých hudebníků z různých odvětví muzikantské branže.

Z výčtu nejzajímavějších projektů jmenujme turné s Danem Bártou a Ilustratosphere, spolupráci s kapelami Monkey Business, Tatabojs, Clarinet Factory, nebo koncerty a nahrávky s Michalem Pavlíčkem, Gregory Porterem, Lenkou Dusilovou, Robertem Balzarem, Dashou, Ondřejem Brzobohatým, Tomášem Klusem, Jiřím Kornem, Matějem Ruppertem, na poli klasičtějším pak s Dagmar Peckovou, Danielem Hopem, Radkem Baborákem, Ivanem Klánským, Adamem Plachetkou a dalšími.

… číst více

Terezie Fialová

Terezie Fialová patří mezi nejtalentovanějších české pianistky a navzdory svému mládí je i vyhledávanou komorní partnerkou mnoha předních českých a zahraničních sólistů. S orchestrem debutovala již jako dvanáctiletá a do svých dvaceti let se věnovala paralelně také hře na housle a to v mezinárodním měřítku. Absolventka pražské HAMU ( I. Klánský) a Hochschule für Musik und Theater Hamburg (N. Schmidt) je laureátka několika mezinárodních soutěží ( Itálie, Holandsko, Rusko), vystupuje pravidelně na významných festivalech (Praha, Basel, Vevey, Hamburg, Sarajevo, Paříž, Madrid, New York, Washington ad. ) a je členkou klavírního tria Eben trio se kterým zvítězila na mezinárodní soutěži komorních souborů v Lausanne. Jako jediná česká pianistka se zúčastnila prestižní Verbier Festival Academy 2013 ve Švýcarsku pod vedením M. Presslera a G. Takacze – Nagy. Úspěšný debut na mezinárodním festivalu komorní hudby v americkém Newportu 2014 kritika označila jako „stunning performance and very bright future“. Podílela se na natočení tří CD, deska věnovaná skladateli Petru Ebenovi získala oceněni „Recording of the Months“ a „IRR Outstanding“. V loňském roce provedla na festivalu Pražské Jaro ve spolupráci s orchestrem hl. města Prahy FOK a pod taktovkou Pietari Inkinena málo uváděný Klavírní koncert Petra Ebena. S Josefem Somrem vystupuje v programu divadla Viola o Leoši Janáčkovi a Kamile Štösslové “ Listy důvěrné”.

Debashish Chaudhuri (Indie)

Hudební cítění a strhující interpretace dirigenta Debashishe Chaudhuriho vychází z unikátního spojení indické a evropské kultury. Rodák z indické Kalkaty žije již skoro 20 let ve střední Evropě, kam přišel z touhy po evropské klasické hudbě. Jako první Ind studoval dirigování na Pražské konzervatoři a v této době také navázal úzký vztah s rodinou Antonína Dvořáka. Poté pokračoval ve studiích na Accademia Chigiana v italské Sieně pod vedením Gianluigi Gelmettiho, jehož učiteli byli slavní dirigenti Franco Ferrara, Hans Swarowsky a Sergiu Celibidache. V roce 2004 získal 1. cenu na dirigentské soutěži ve švýcarském Lausanne a o rok později se probojoval jako první Ind mezi finalisty na nejprestižnější dirigentské soutěži v Besançonu ve Francii.

 

Chaudhuri velmi rád objevuje zajímavá zapomenutá či málo uváděná hudební díla, nebo díla inspirovaná Indií a Asií. Věří ve vzájemnou komunikaci mezi východním a západním uměním v jejich čisté podobě. Uvedl tak již řadu originálních programů, které se setkaly s velmi příznivými ohlasy kritiky i publika.

 

V roce 2021 se takovým objevitelským počinem stalo např. vydání CD pro společnost Arco Diva – Naxos natočené s Karlovarským symfonickým orchestrem. Na něm Chaudhuri představuje m.j. zapomenutou perlu českého pozdního romantismu, cyklus Milostných písní op. 96 skladatele Josefa Bohuslava Foerstera a to v původní orchestrální verzi, která po celé století zůstala v rukopisu. Milostné písně jsou komponovány na texty básnické sbírky Gitanjali indického myslitele Rabíndranátha Thákura. Chaudhuri toto vzácné dílo, které spojuje jeho současný český domov s rodištěm v Kalkatě, objevil po dlouhém a usilovném hledání a podle původního skladatelova rukopisu, jež dosud nebyl publikován, připravil kompletní orchestrální materiál. Nahrávku odvysílalo i prestižní BBC London Record Reviews a označilo jí za „skutečný objev“.

Další zajímavou nahrávkou je např. CD s díly Johna a Jonathana Mayera, indicko-anglickými skladateli, které bylo natočeno s BBC National Orchestra of Wales.

Chaudhuri je velmi aktivní i na poli organizačním. V letech 2016 a 2018 uspořádal dvě úspěšná turné po Indii s Filharmonií Bohuslava Martinů jako prvního českého orchestru po dlouhých 57 letech. V Plzni založil v roce 2006 tradici slavnostních koncertů pro Lions Club, které podporují zrakově postižené a s městem Řevnice obnovil prvorepublikové koncerty v místním Lesním divadle.

 

Chaudhuri je členem správní rady Hudebního festivalu Antonína Dvořáka, umělcem PETROF ART Family a uměleckým poradcem festivalu Talentinum. Spolupracuje s řadou českých i zahraničních orchestrů a sólistů. Je ženatý s českou pianistkou Janou Chaudhuri, bratr Rajat Chaudhuri působí jako akademický malíř v americkém Denveru a rodiče žijí v indické Kalkatě.

 

V lednu 2021 byl Chaudhuri vyznamenán prezidentem Indie prestižní cenou Pravásí bhártíya samman, což je nejvyšší státní ocenění určené Indům žijícím dlouhodobě v zahraničí. Krátce poté získal také medaili Za zásluhy o diplomacii od Ministerstva zahraničních věcí České republiky.

www.debashishchaudhuri.com

Jana Chaudhuri

Klavírní umění Jany Chaudhuri vyniká výjimečnou energií, hlubokou emocionalitou a obdivuhodně širokým dynamickým rozsahem. Svou temperamentní hrou zaujala již nesčetné posluchače na českých, evropských i asijských pódiích. Je první českou klavíristkou, která koncertovala v Indii. V roce 2016 byla pozvána jako sólistka v Čajkovského Klavírním koncertu b moll na turné Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, jež koncertovala jako první český orchestr v Indii po 57 letech. Pro velký úspěch filharmonie své turné po dvou letech zopakovala a Jana uvedla Rachmaninův druhý klavírní koncert c moll.

Česká klavírní firma Petrof Janu zařadila do kruhu umělců PETROF Art Family. Na jejich pozvání vystupovala společně s klavíristou Igorem Ardaševem ve slavném čínském Poly Theatre v Pekingu a v roce 2018 uspořádala koncertní turné po jedenácti čínských městech. V roce 2017 se stala součástí „Prague Multicultural Music Project“ se Stratus Chamber Orchestra (USA), jež je mimořádným počinem spojujícím hudebníky z různých zemí světa. Vytvořila rovněž unikátní umělecké projekty, v nichž se propojuje západní klavírní hudba s indickým klasickým tancem Bharata Natyam či Kathak.

… číst více

Chuhei Iwasaki (Japonsko)

Chuhei Iwasaki je český dirigent pocházející z Japonska. Narodil se roku 1987 u rybího trhu Tsukiji v Tokiu. Od dětství se věnoval hře na housle, v letech 2003-2006 studoval na konzervatoři Toho Gakuen v Tokiu, poté na Pražské konzervatoři spolu s obory skladba a dirigování (2007-2013). Od roku 2012 se aktivně věnuje dirigování, které studoval také na Akademii múzických umění v Praze.

Od roku 2014 je pedagogem na Pražské konzervatoři (dirigent smyčcového orchestru) a šéfdirigentem Filmové filharmonie. V roce 2018 se stal šéfdirigentem prvního českého žesťového orchestru Moravia Brass Band a od září 2019 je stálým hostujícím dirigentem Plzeňské filharmonie.

… číst více

Ludmila Juránková

Ludmila Juránková hraje na klavír od svých tří let. Od svých osmi do osmnácti let patřila mezi modelové žáky pro praxi studentů Hudební akademie múzických umění v Praze, kam si ji vybrala doc. Dagmar Šimonková.
V roce 2006 nastoupila na Pražskou konzervatoř (prof. Emil Leichner) a po třech letech přestoupila do klavírní třídy prof. Milana Langera, u kterého absolvovala v roce 2012 s Klavírním koncertem a moll Edwarda Hagerupa Griega a orchestrem. Od svých devíti let se věnuje také hře na varhany, kterou v roce 2007 začala studovat na Pražské konzervatoři u prof. Jana Hory. Absolvovala v roce 2013 se Symfonií č. 5 Charles-Marie Widora.
Po maturitě se rozhodla změnit své zaměření a souběžně se studii na Pražské konzervatoři nastoupila na vysokou školu, v roce 2016 absolvovala magisterský obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sedm let pracovala na Ministerstvu vnitra, k hudbě se však poté vrátila na plný úvazek a dnes vyučuje na Pražské konzervatoři. Mimoto je varhanicí v kostele sv. Gotharda v pražské Bubenči a aktivní klavírní korepetitorkou.

Lucie Kaňková

Sopranistka Lucie Kaňková studovala zpěv na Bernské a Lucernské univerzitě ve Švýcarsku pod vedením profesorky Barbary Locher, od roku 2017 se věnuje doktorskému studiu na pražské HAMU.

Lucie Kaňková je nositelkou mnoha cen. Mezi stěžejní patří Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kde nejprve v kategorii Junior získala druhé místo a o rok později (2016) vyhrála hlavní kategorii Opera s 8 dalšími oceněními, včetně smluv s divadly, orchestry a festivaly. Dále je laureátkou soutěže American International Czech & Slovak Voice Competition v USA (2. cena a zvláštní cena poroty), soutěže Nadace Bohuslava Martinů (2. cena a všechny zvláštní ceny), nejnověji i soutěže Bologna International Vocal Competition v Itálii (3. cena) a vítězkou soutěže Opernspiele Munot ve Švýcarsku s angažmá do role Královny noci. V létě 2020 získala 2. cenu v IFAC HANDA Australian Singing Competition – Audience Prize. V lednu 2021 se stala absolutní vítězkou soutěže Nomea Competition a získala titul The Best Opera Singer.

V sezóně 2014/15 byla Lucie Kaňková angažována v Theater Biel-Solothurn. Od roku 2014 je také oficiální sólistkou švýcarského sboru a orchestru de Lancy-Genève. V roce 2016 inscenovala svůj vlastní operní projekt Ariadne od Bohuslava Martinů, ve kterém zpívala roli Ariadny ve Švýcarském Bielu a Baselu. V této roli se také uvedla v roce 2018 v Deutsche Oper am Rhein v Německu. V roce 2018 ztvárnila roli Kuchtíka v produkci Dvořákovy Rusalky Národního Divadla Brno.

Lucie vystoupila v roce 2019 s velkým ohlasem jako sólistka Olomouckých barokních slavností, Janáčkova máje a festivalu Hortus Magicus v Kroměříži v roli Času a Štěstěny v opeře Il tribunale di Giove Karla Ditters von Dittersdorfa. V loňské sezoně Lucie ztvárnila ve Slezském divadle Opava role Ännchen v Čarostřelci C. M. von Webera, Violetty Valéry ve Verdiho La Traviatě a Susanny ve Figarově svatbě W. A. Mozarta. V sezoně 2020/2021 se také představila v hlavní roli Poppey v Monteverdiho opeře Korunovace Poppey v DJKT v Plzni či jako Fiordiligi v Mozartově opeře Così fan tutte v Českých Budějovicích. Jako Královna noci se představí v Mozartově Kouzelné flétně v pražském Stavovském divadle a v Jihočeském divadle, dále jako Elvíra v Italce z Alžíru v Plzni, Gilda a Donna Anna v Opavě nebo Barče v Ostravě.

Začátek nové operní sezony 2021/22 zahájila La Traviatou v moldavském Kišiněvu po boku tenoristy světového renomé Celsa Albela a gala koncertem v Oděse k 30. výročí nezávislosti Ukrajiny. 14. září debutuje jako Královna noci v pražském Stavovském divadle.

V současnosti nadále spolupracuje s prof. Barbarou Locher a KS Gabrielou Beňačkovou.

Amir Khan (SR)

Amir Khan (*1991 v Čadci), je slovenský tenorista. Absolvoval Státní konzervatoř v Bratislavě, kde v letech 2010-2016 studoval pod vedením Mgr. art Dagmar Livorové. Ve stejné době byl i posluchačem Lékařské fakulty Univerzity Komenského a po úspěšném zakončení studia mu byl udělen titul doktora všeobecného lékařství. Momentálně lékařskou praxi nevykonává a věnuje se pouze pěvecké profesi.
Od listopadu 2016 je hostujícím sólistou Slovenského národního divadla, kde debutoval rolí Jeníka ve zkrácené verzi opery Prodaná nevěsta. V sezóně 2017/2018 se představil jako Florvile v Rossiniho opeře Il signor Bruschino. Na Nové scéně účinkoval v Lehárově operetě Veselá vdova, ve které ztvárnil roli Camille de Rosillon a měl možnost jevištní spolupráce s významnými umělci jako Miroslav Dvorský, Adriana Kohútková apod.
V říjnu 2018 debutoval v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích opět jako Jeník v opeře Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany, ve stejném měsíci vystoupil v Slovenském národním divadle ve výročních představeních opery Krútňava slovenského skladatele Eugena Suchoně. V roce 2019 se stal sólistou souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, kde se v březnu uvedl rolí Arbace v Mozartově Idomeneovi, v dubnu nastudoval roli Abdalla v opeře Nabucco Giuseppa Verdiho a dvojroli Hadráře a Kramáře v opeře Iris italského skladatele Pietra Mascagniho. Sezónu uzavřel postavou Jeníka ve Dvořákově opeře Šelma sedlák.

… číst více

Adam Klánský

Adam Klánský se narodil 26.02.2001 v Praze. Na violoncello začal hrát v pěti letech pod vedením Kateřiny Hroníkové v ZUŠ Jana Hanuše. Od roku 2016 studoval u prof. Michala Kaňky a v současné době je posluchačem 4. ročníku Pražské konzervatoře, kde studuje ve třídě prof. Petra Nouzovského.
Již v šesti letech získal 2. cenu v soutěži Prague Junior Note a od té doby se stal laureátem mnoha národních i mezinárodních soutěží. Je několikanásobným vítězem celostátního kola soutěže MŠMT, absolutním vítězem soutěže Jana Vychytila, soutěže Bohuslava Martinů v Poličce a soutěže konzervatoří. Mezi nejcennější mezinárodní úspěchy patří laureátství v Heranově soutěži v Ústí nad Orlicí, 1. cena v soutěži Concours Flame v Paříži, 2. ceny z rakouského Liezenu, 3. cena ze soutěže Davida Poppera v maďarské Várpalotě a 2. cena v soutěži Antonia Janigra v chorvatské Poreči. Je také několikanásobným vítězem soutěže Talents for Europe v Dolnom Kubíně a to jak v sólové, tak komorní hře.
V říjnu 2019 získal 1. cenu na prestižní soutěži J. J. F. Dotzauera v Drážďanech.
Jako sólista již vystoupil s předními českými orchestry – s PKF Prague Filharmonia pod taktovkou Leoše Svárovského, či s Filharmonií Hradec Králové s dirigentem Petrem Vronským.
Aktivně se účastní mistrovských kurzů u významných světových violoncellistů, například u Stevena Isserlise, Reinharda Latzka, či Ofera Canettiho.

Ivan Klánský

duo Klánský

Ivan Klánský (1948) patří pro svůj mimořádný talent a pozoruhodné interpretační umění k předním představitelům současného českého i zahraničního koncertního života. I na světových koncertních pódiích dosahuje vynikajících úspěchů jako sólista i jako člen úspěšného klavírního tria Guarneri trio Prague. Již během studia na konzervatoři zahájil sérii vítězství a laureátství na mnoha mezinárodních klavírních soutěžích ( Bolzano, Lipsko, Neapol,Fort Worth, Barcelona, Varšava. Stal se  prvním a dosud jediným Čechem v historii, který se  na mezinárodní soutěži F.Chopina v roce 1970 dostal do finále. Kromě své sólistické činnosti spolupracuje s řadou komorních souborů a s předními domácími i zahraničními koncertními sólisty.  Koncertuje nejen v Evropě, ale i v Japonsku, Austrálii , Jižní Americe. S Českou filharmonií  hostoval často na koncertech v Německu, Anglii, Španělsku, Japonsku a USA. Dá se tedy  říci, že ho poznalo jako vynikajícího interpreta obecenstvo v koncertních síních čtyř světadílů. Jeho repertoár obsahuje téměř všechna stěžejní díla světové klavírní literatury. Díky své účasti ve Varšavě bývá označován za chopinistu, a je pravda, že k hudbě tohoto romantického génia má Ivan Klánský velmi blízko, ale na repertoáru má díla i jiných významných skladatelů. Nahrál například kompletní klavírní dílo Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka, na jeho recitálech nechybí  Bach,  Mozart, Beethoven…

… číst více

Daniel Klánský

Daniel Klánský se publiku představil na mnoha koncertech v tuzemsku i v zahraničí, například ve Florencii, Miláně, Římě, Aalborgu, Aarhus, Artstetten). Je laureátem několika pěveckých soutěží, finalistou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka a absolutním vítězem a držitelem ceny Českého rozhlasu na Mezinárodní písňové soutěži B. Martinů.
Od května 2015 hostuje v opeře Národního divadla, kde již účinkoval v představeních Rudá Marie od J. Kučery v roli Mirko Hýla a Vedoucího, a to v režii V. Čermákové a pod vedením J. Kučery, v opeře Krakatit od V. Kašlíka v roli Ing. Tomeše, které režírovala A. Nellis a představení dirigoval P. Kofroň. Dále se pravidelně objevuje v opeře Prodaná nevěsta v roli Indiána. Dále zde ztvárnil trojroli Tónika, Giovanniho a 2. účastníka v opeře The Classical Style od amerického skladatele S. Stuckyho pod vedením D. Švece a v režii A. Nellis, které ND uvedlo spolu s další americkou operou pod názvem Mozart a ti druzí. Pod Státní operou Praha účinkoval v české premiéře opery B. Brittena Billy Budd v roli Donalda, pod vedením režiséra Daniela Špinara a dirigenta Christophera Warda. Pod Státní operou Praha rovněž vystupuje v roli Velekněze Baalova ve Verdiho opeře Nabucco, které režíroval světoznámý tenorista José Cura a dirigoval A. S. Weiser. Stejnou roli Velekněze Baálova ztvárnil také v divadle J.K.Tyla v Plzni v režii T.Pilaře a pod taktovkou N.Baxy.

… číst více

Lukáš Klánský

Lukáš Klánský (1989) patří k nejvýznamnějším a nejžádanějším českým klavíristům mladé generace. Díky oceněním na mnoha mezinárodních soutěžích a úspěšným vystoupení na festivalech v ČR, ale i v Evropě, se stal jak vyhledávaným sólistou, tak komorním hráčem. V roce 2014 získal jako člen Lobkowicz Tria první cenu na Mezinárodní soutěži Johannese Brahmse v rakouském Portschachu.

Lukáš se narodil 22. 3. 1989 v Praze. Od pěti let byl žákem prof. Růženy Učňové v Hudební škole Hlavního města Prahy. V letech 2004 – 2010  studoval  na Pražské konzervatoři ve třídě prof. Evy Boguniové. Po ukončení magisterského studia na pražské HAMU ve třídě svého otce, prof. Ivana Klánského pokračuje nyní ve studiu doktorandském. Lukáš je laureátem mnoha mezinárodních soutěží (EPTA 2002, Agropolli 2003, Karl Drechsel Förderpreis 2007, Beethovenův Hradec 2007, Inernational Rotary Piano Competition 2012, Darmstadt Chopin International Wettbewerb 2013).

… číst více

Jakub Klecker

Jakub Klecker, šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc
Dirigent se schopností „neobyčejně precizní práce s orchestrem při výstavbě hudebního díla“. To je slovy odborné kritiky dlouhodobě vyzdvihovaná vlastnost Jakuba Kleckera (1982), nového šéfdirigenta MFO a jednoho z nejvýraznějších dirigentů své generace.
Brněnský rodák, který na HAMU v Praze studoval pod vedením Jiřího Bělohlávka a Tomáše Koutníka, přichází do Olomouce po čtyřletém působení na pozici hudebního ředitele Opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.
Operní tvorba vždy tvořila významnou část Kleckerovy umělecké činnosti. S divadelními soubory v Brně, Ostravě, Praze i jinde provedl na padesát operních titulů. S Národním divadlem moravskoslezským nastudoval mimo jiné výjimečnou a zřídka uváděnou operu-film Tři přání aneb Vrtkavosti života Bohuslava Martinů. V Národním divadle v Praze pak uvedl např. Figarovu svatbu, Carmen či Příhody lišky Bystroušky. Hostoval ve Státním divadle v Norimberku a je prvním dirigentem, který na Arabském poloostrově (konkrétně v Ománu) uvedl v roce 2014 Dvořákovu Rusalku.

… číst více

Martina Kociánová

Kdyby měla Martina Kociánová psát svůj pracovní životopis, musely by vzniknout dva. Jeden, který by mapoval její moderátorskou kariéru a jeden pěveckou. Původně si však mezzosopranistka a moderátorka vybrala profesi historičky. Tento obor, konkrétně historii a muzeologii, vystudovala na Slezské univerzitě v Opavě. Současně vystudovala i ostravskou Lidovou konzervatoř.
Už během studií začala pracovat jako redaktorka a moderátorka zpravodajství České televize. Moderovala hlavní zpravodajskou relaci v TV Nova, hlavní zprávy TV Prima. V roce 2007 moderovala na ČT24 živý diskuzní pořad Vedlejší efekty.
V Českém rozhlase Dvojka vysílala více než osm let. Do pořadu Host do domu si zvala osobnosti české i zahraniční. V roce 2018 se osamostatnila, založila internetové Rádio Svobodné universum a pro tento portál připravuje pořad Kupředu do minulosti (www.kupredudominulosti.cz).

… číst více

Lenka Máčiková

Lenka Máčiková, slovenská sopranistka, pravidelně zpívá na předních operních scénách doma i v zahraničí. Jako studentka VŠMU získala první místo na mezinárodní soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Dvakrát za sebou cenu Literárního fondu za ztvárnění postav Amora (Ch. W. Gluck: Orfeus a Eurydika) ve Slovenském národním divadle a za roli Despiny (W. A. Mozart: Cosi fan tutte) v Národním divadle v Praze. S velkým úspěchem hostovala v Národní opeře ve Varšavě, na italských operních scénách v Como, Brescii, Pavii a Cremoně, ve Francii v Angers a Nantes, na koncertním pódiu v Kataru, Stockholmu, Sarajevu, ale i na hudebním festivalu Pražské jaro. S Národním divadlem Praha, s kterým nadále pravidelně spolupracuje, absolvovala koncertní turné po Japonsku, v hlavní postavě Paminy v Kouzelné flétně Wolfganga Amadea Mozarta. V roce 2014 debutovala jako Liška Bystrouška v opeře Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky v Národním divadle v Praze v režii Ondřeje Havelky, s kterým též natočila DVD barokní opery Giuseppa Scarlattiho Kde je láska, tam je žárlivost v hlavní roli hraběnky Clarice. Tento film vysílala i Česká televize. S úspěchem se představila v Anglii, na jednom z nejprestižnějších operních festivalů světa v Glyndebourne, v postavě Zerliny z Mozartově opeře Don Giovanni. Doma na Slovensku můžete vidět Lenku Máčikovou ve Slovenském národním divadle jako Paminu v Kouzelné flétně, jako Júlii v Romeovi a Julii a v nově nastudované rodinné opeře „Pohádka o šťastném konci“. V Košicích hostuje jako Zuzanka v Mozartově Figarově svatbě. V Národním divadle v Praze dále nastudovala Mozartovu Zerlinu Dona Giovanniho a Despinu z Così fan tutte, Panoše a Čarovnou dívku ve Wagnerovu Parsifalovi a Penelopku v Čarokraji Marka Ivanoviće.

… číst více

Die Mittelsächsische Philharmonie (DE) – Středosaská filharmonie

 Se založením Středosaského divadla vznikla v divadelní sezoně 1993/1994 také Středosaská filharmonie. Nový orchestr, který vzešel z hudebníků divadelního orchestru ve Freibergu a v Döbelnu a rovněž z orchestru ve Wismutu, dosáhl pod vedením generálního hudebního ředitele Gerhardta-Dietra Worma hned v počáteční divadelní sezóně úžasnou výkonnost. V následujících letech tento umělecký vzestup pokračoval a hudebníci rozvinuli repertoár, který sahá od baroka do současnosti a zahrnuje i velké skladatele 19. století až k Brucknerovi a Wagnerovi.
Vedle spoluúčasti v operách, operetách a muzikálech Středosaského divadla se konají koncerty nejen v Döbelnu a Freibergu, zde především v Nikolaikirche, nýbrž i v celém okrese. Přitom sahá spektrum od symfonických koncertů přes oratoria s místními chrámovými sbory v různých kostelech a na žákovských koncertech až ke koncertům v přírodě a také na podiu přehradní nádrže Kriebstein nebo na nádvoří freibergského zámku. Od začátku sezony 2013/14 řídí Středosaskou filharmonii generální hudební ředitel Raoul Grüneis.

… číst více

Josef Moravec

Tenorista Josef Moravec vystudoval Pražskou konzervatoř, pokračoval ve studiu na HAMU v Praze a na Sibeliově akademii v Helsinkách.

Je sólistou Národního divadla v Praze ale pravidelně hostuje na jevištích divadla J. K. Tyla v Plzni, Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, Slezského divadla v Opavě, Libereckého divadla F.X.Šaldy, Národního divadla v Brně i v opeře Štátneho divadla Košice.

Často vystupuje v zahraničí na koncertních i divadelních pódiích.

… číst více

Moravská filharmonie Olomouc

Moravská filharmonie Olomouc patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Sídlí v historické metropoli Moravy a již více než 70 let funguje jako centrum hudebních aktivit v kraji. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény. Za všechny jmenujme například dirigenty Otto Klemperera a Václava Neumanna, houslisty Josefa Suka a Gidona Kremera či violoncellistu Pierra Fourniera.
Za dobu své existence si Moravská filharmonie Olomouc vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár. Věnuje se především velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Orchestr se rovněž řadí k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury: Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů.
Moravská filharmonie Olomouc má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

Pražští komorní sólisté

Pražští komorní sólisté jsou nejdéle působícím smyčcovým orchestrem svého druhu v Čechách. U zrodu tělesa stáli v roce 1961 violista Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK Hubert Šimáček a legendární dirigent Václav Neumann. Jak jimi zvolený název orchestru napovídá, ansámbl byl tvořen muzikanty, kteří měli sólistické ambice, ale zároveň spolupracovali s předními českými i zahraničními sólisty a dirigenty té doby. Z těch nejvýznamnějších to byli houslisté Henryk Szeryng, Josef Suk, Gidon Kremer, Václav Hudeček, flétnista Jean-Pierre Rampal, cembalistka Zuzana Růžičková, dirigent Libor Pešek. Postupem času převzal umělecké vedení souboru cellista Václav Jírovec, po roce 2001 stáli v čele ansámblu houslisté Petr Hůla a Bohuslav Matoušek. 

PKS za dobu své existence koncertovali v nejprestižnějších koncertních sálech Evropy, v Japonsku, v Kanadě a zároveň se představili na významných hudebních festivalech. Spolupracovali na hudebních pořadech pro Českou televizi a realizovali řadu oceňovaných nahrávek.

… číst více

Skety

Skety jsou šestičlenné vokální těleso, které působí na domácí i mezinárodní scéně od roku 2014, kdy vyhrálo první místo v jazzové kategorii na mezinárodním festivalu vokal.total v Grazu. V roce 2017  na labelu Warner Music vyšlo CD „Týdytý“, které je plné autorské tvorby a skvělých hostů. Debutové CD se jmenuje „Skety“ a bylo v roce 2015 nominováno ve čtyřech kategoriích na mezinárodní žánrové ceny CARA (Contempoprary A Cappella Recording Awards). Skety se hlásí k odkazu jazzových a cappella souborů, ale jeho hranice rádi a často posouvají tam, kde by to mnozí nečekali a vytváří tak svůj osobitý zvuk i styl. Kromě interpretací přejatých skladeb leží jejich těžiště též ve výrazné autorské tvorbě, zejména z dílny skladatele Petra Wajsara. Říká se o nich, že naše hudba dává vzpomenout na legendární vokální tělesa Singers Unlimited či Manhattan Transfer, i když jdou vlastní, originální cestou.

… číst více

Smyčcové trio České filharmonie

Smyčcové trio České filharmonie (na fotografii s Karlem Dohnalem)  vystupuje ve složení:

Xenie Dohnalová, housle

absolventka konzervatoře Rimského-Korsakova a Guildhall School of Music and Drama v Londýně, laureátka mezinárodních soutěží (Londýn, Beethovenův Hradec) působila v orchestrech v Petrohradě, Pacific Music Festival orchestra v Sapporu, v Pražském komorním orchestru bez dirigenta pod vedením O.Kukala. Od roku 2008 je členkou České filharmonie.

Pavel Hořejší, viola

studoval na AMU v Praze a Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Vídni. (studium komorní hry). Během studia na AMU v Praze v roce 1994 založil smyčcové kvarteto – Nostizovo kvarteto, se kterým získal řadu ocenění v rámci mezinárodních soutěží (Heerlen, Pražské jaro, Cremona). Soubor pravidelně koncertuje u nás i v zahraničí a podílel se na řadě CD nahrávek.

Lukáš Polák, violoncello j.h.

absolvent Brněnské konzervatoře a AMU v Praze je nositelem řady ocenění z mezinárodních souteží (Beethovenův Hradce, soutěž Leoše Janáška Brno, soutěž Bohuslava Martinů). Od roku 2004 je členem Škampova kvarteta.

Pavel Svoboda

Varhaník Pavel Svoboda je laureátem soutěží Pražské jaro a Bach-Wettbewerb Leipzig.
Hudbě se začal věnovat na ZUŠ v Dobrušce, hru na varhany studoval na Konzervatoři v Pardubicích. Absolvoval Akademii múzických umění v Praze u doc. Jaroslava Tůmy a Universität der Künste v Berlíně u nizozemského varhaníka Leo van Doeselaara.
Je nositelem 1. ceny a titulu Laureáta z Mezinárodní interpretační soutěže Brno, druhé ceny z Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena a třetí ceny z mezinárodní soutěže v Německu, konané v rámci 36. ročníku Internationale Orgelwoche Korschenbroich. V roce 2013 se stal laureátem soutěže Pražské jaro, v roce 2016 získal 2. cenu a titul Bachpreisträger v prestižní mezinárodní soutěži v Lipsku. Koncertoval na mnoha pódiích u nás i v mnoha zemích světa včetně USA, Kolumbie, Číny a dalších. Na slavné Silbermannovy varhany v Röthe nedaleko Lipska natočil CD s vrcholnými díly Johanna Sebastiana Bacha.
O roku 2004 spolupracoval se souborem Barocco sempre giovane, v roce 2011 inicioval vznik Festivalu F. L. Věla v podhůří Orlických hor. Založil také spolek PROVARHANY, který se zaměřuje se na ochranu historických varhan. Hru na varhany vyučoval na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Od roku 2020 je ředitelem Komorní filharmonie Pardubice a působí také na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze. 

Marie Svobodová

Marie Svobodová v současné době studuje 1. ročník hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze, obor zpěv, pod vedením Yvony Škvárové. V roce 2010 nastoupila do dětského pěveckého souboru Dětská opera Praha (DOP) pod vedením Jiřiny Markové – Krystlíkové. Se souborem měla možnost pravidelně vystupovat na významných českých divadelních scénách i v zahraničí (v Beyreuthu, Itálii apod. ). Nastudovala zde hlavní role např. v Rybově mši (altové sólo), Mozartovo leporelo (třetí Dáma), (Vy)Prodaná nevěsta (role Ludmily), Brundibár (role Pepíčka), Otvírání studánek (role Sasanky), sólové role v cyklu Opera nás baví, Miniopery, nebo také sólová role v představení The Last Train to Tomorrow (pod taktovkou C. Davise, toto dílo bylo s autorem natočeno v angličtině na CD v Anglii v roce 2014).

… číst více

Ondrej Šaling (SR)

Ondrej Šaling se narodil 15. února 1978 v Zlatých Moravciach.
Profesionální vztah k opernímu zpěvu si začal budovat v roce 1999 v rámci studií na Pedagogickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave (Mgr.).
V letech 1998 až 2001 s přestávkami při práci na Ministerstve zahraničných vecí Slovenskej republiky (2000-2008) v Bratislavě studoval na Štátnom konzervatóriu v Bratislavě a v letech 2002 až 2010 absolvoval na Vysokej škole múzických umení (VŠMU) studium operního a koncertního zpěvu (Mgr. Art). u Prof. Magdalény Blahušiakovej a interní doktorandské studium (ArtD.).
V době studií na VŠMU spolupracoval v rámci operního studia s vynikajícím slovenským dirigentem Prof. Ondrejom Lenárdom, ale i s renomovanými sólisty – tenory Petrom Dvorským a Michalom Lehotským.
V současnosti je Ondrej Šaling sólistou durínskeho divadla v německém Meiningene a hostuje na domácích i zahraničních scénách.
Ztvárnil  „Dona Ottavio a Tamina“ v operách W. A. Mozarta „Don Giovanni a Kouzelná flétna“, „Josého“ v Carmen G. Bizeta, „Prince“ v Dvořákově Rusalce. V operách L. Janáčka Káťa Kabanová, Výlety pana Broučka a Osud nastudoval role Borise, Blankytného-Mazala a Živného. Dále vystoupil např. ve Wagnerových operách jako Erik v Bludném Holanďanovi a Walther von Stolzing v Mistrech pěvcích norimberských. Na jeho koncertních vystoupeních nechybí díla Beethovena, Verdiho, Pendereckého ad.

 

Ševčík Quartet

Ševčík Quartet vznikl v červnu roku 2020 v Praze. Členové souboru momentálně studují absolventský ročník Pražské konzervatoře, spolu hrají pod vedením Radka Křižanovského (Apollon Quartet). Od svého vzniku hraje kvarteto v tomto složení:1. Housle – Pavla Tesařová, 2. Housle – Michael Foršt, Viola – Matouš Hasoň, Violoncello – Martin Houdek.

Jeho zakládající členové jsou předními interprety mladé hudební scény, zejména Pavla Tesařová, která je laureátkou mnoha světových soutěží. Ševčík Quartet se rozvíjí pod dohledem hráčů z nejlepších českých komorních souborů, mezi nimi jsou kromě Radka Křižanovského také Pavel Verner (Apollon Quartet), Tomáš Strašil (Bergerettes Trio), Štěpán Ježek (Bennewitz Quartet), Petr Holman (Zemlinsky Quartet), Petr Verner (Dvořák Piano Quartet) a další. Ševčík Quartet se věnuje hlavně klasické hudbě napříč všemi obdobími, avšak do budoucna se nebrání ani jazzu.

Proč Ševčík Quartet?

Jméno jednoho z nejslavnějších českých houslových pedagogů nás velmi oslovilo, a to z toho důvodu, že tento písecký rodák nejen skvěle učil, ale především zkomponoval neuvěřitelné množství smyčcových technických cvičení, na kterých všichni pravidelně a s láskou už od samých začátků vylepšujeme svojí pravou i levou ruku. Otakar Ševčík je paradoxně známý mnohem více po celém světě než v České Republice, a proto chceme povědomí o něm co nejvíce rozšiřovat. Zároveň bychom tímto rádi navázali na slavný Ševčík – Lhotský Kvartet, který se skládal především z žáků Otakara Ševčíka a byl to jeden z prvních smyčcových a vůbec komorních souborů, který dosahoval mimořádných úspěchu nejen na území Rakouska – Uherska a později Československé republiky.

Unique quartet

Unique Quartet se poprvé objevil na scéně v roce 2016 a ihned od svého vzniku začal intenzivně spolupracovat s osobnostmi současné populární scény a koncertovat s vlastním programem, který obsahuje především úpravy popových, rockových a filmových skladeb a písní.
V uplynulých třech letech se zúčastnil nahrávání CD, singlů nebo klipů Ewy Farne, Karla Gotta, Anety Langerové, Václava Noida Bárty, Lenny, Jana Smigmatora, Jitky Zelenkové, Barbory Mochowé, kapel Lucie, Chinaski, Zrní, Lake Malawi, Mirai a mnoho dalších. Na koncertních podiích doprovázel, kromě mnoha z již zmíněných: Moniku Absolonovou, Radku Fišarovou, Dashu, Barboru Polákovou, Martu Jandovou, Ondřeje Gregor Brzobohatého, Evu Burešovou, Báru Basikovou, Lenku Dusilovou, kapelu Vertigo, dívčí kapelu Vesna a mnoho dalších.

Uruda Brass

 Žesťové kvarteto Uruda Brass, vzniklo spoluprací a přátelstvím mladých úspěšných umělců Jana Perného (trombon), Davida Czecha (trombon), Štěpána Grandische (trombon) a Ladislava Lejnara (tuba). Hráči jsou členy předních českých orchestrů (Česká filharmonie, Orchestr Národního divadla, Ústřední hudba AČR). Jako kolegové se setkávali také v celé řadě souborů již od společných studii na Pražské konzervatoři. Dohromady pak v únoru 2020 založili Uruda Brass, ale vzhledem k načasování a vypuknutí globální pandemie neměli prozatím jako těleso možnost se představit širšímu publiku. Jejich repertoár se pohybuje od tradičních klasických děl v úpravě pro tento soubor až po repertoár jazzový.   

Vilém Veverka

Vilém Veverka (* 1978) na sebe upozornil již během studia na pražské konzervatoři u významného pedagoga F. X.Thuriho kdy získal titul laureáta v mezinárodní soutěži „Concertino Praga“ (1996). Po vítězství v Soutěži konzervatoří (1997) byl několik sezón členem „Gustav Mahler Jungend Orchester“, prestižního tělesa, kde se pod vedením Claudia Abbada setkávají nejlepší studenti Evropy. V letech 1998 a 2000 až 2002 se stal sólohobojistou tohoto orchestru a spolupracoval s mnoha dirigenty světových jmen, jako např. Claudio Abbado, Pierre Boulez, Kent Nagano, Franz Welser-Möst.
 
Ve studiu pokračoval na Hudební akademii múzických umění v Praze (1999-2004, MgA. Liběna Séquardtová) a zejména na Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně (2000-2005), kde byl žákem Dominika Wollenwebera, člena Berlínské filharmonie. Své vzdělání dále zdokonaloval u předních světových hobojistů, Jean-Louis Capezzaliho, Albrechta Mayera, Maurice Bourgua, Heinze Holligera a Hansjörga Schellenbergera. Nastoupená cesta vyvrcholila působením V. Veverky v nejlepším světovém orchestru, Berlínské filharmonii (stipendista Karajan Stiftung, 2003-2005) a vítězstvím (1.cena) v jedné z nejprestižnějších hobojových soutěží – Tokyo, Sony Music Foundation (2003). V listopadu 2012 se aktivně podílel na oslavách 40. výročí vzniku Karajanovy nadace při Berlínské filharmonie: při zahájení provedl spolu s D. Wollenweberem výběr z Invencí I. Yuna pro 2 hoboje a rovněž účinkoval při slavnostním provedení 8. symfonie A. Brucknera, dir. Sir S. Rattle.
 
Na základě těchto výsledků se Vilém Veverka začal cíleně věnovat sólové a komorní hře; již v roce 2006 debutoval v samostatném recitálu na prestižním mezinárodním festivalu Pražské jaro. Jako sólista vystupuje s významnými českými orchestry jako např. s Pražskou komorní filharmonií, FOK, Filharmonií Brno ad., ze zahraničních orchestrů pak jmenujme např. Tokyo Filharmonic, Bayerisches Kammerorchester, Neubrandenburger Philharmoniker, Capella Istropolitana.

… číst více

Zemlinského kvarteto

Zemlinského kvarteto již od svého založení v roce 1994 navazuje na bohatou tradici české kvartetní školy. V roce 2010 se stalo vítězem mezinárodní soutěže smyčcových kvartet ve francouzském Bordeaux, je také laureátem mezinárodních soutěží smyčcových kvartet v kanadském Banffu (2007), v Praze (Pražské jaro 2005) a v Londýně (2006), kde zároveň získalo Cenu publika. Soubor též zvítězil na dalších soutěžích v Čechách i na Slovensku (1999 – Beethovenův Hradec, 2003 – New Talent Bratislava, 2004 – Cena hudobnej kritiky Žilina a Mezinárodní soutěž Nadace B. Martinů Praha). V roce 2005 byla kvartetu udělena Cena Českého spolku pro komorní hudbu a v roce 2009 cena Nadace Alexandra Zemlinského ve Vídni.

… číst více