Historie a současnost

Hudební festival Antonína Dvořáka se může pyšnit mnohaletou tradicí, během níž se jeho organizátorům podařilo etablovat jej mezi kulturní akce vysoké úrovně a v místech svého konání i prvořadého významu. Vznikl roku 1969 z iniciativy Společnosti Antonína Dvořáka (předsedou byl tehdy dr. Karel Mikysa) a Okresního kulturního střediska v Příbrami pod vedením Františka Černého, kterým tehdy přislíbilo finanční podporu Ministerstvo kultury. A podpora to nebyla nikterak malá, protože tehdy umožňovala zvát i takové orchestry jakými jsou např. Česká filharmonie, Symfonický orchestr FOK hlavního města Prahy, PKO, Slovenská filharmonie či Filmový symfonický orchestr. Na festivalu v těchto letech však nechyběla ani celá řada vynikajících těles ze zahraničí. Příbramští se tak mohli stát rovněž svědky špičkových výkonů např. Leningradské filharmonie a Moskevské státní filharmonie, v neposlední řadě sem zavítala i Varšavská státní filharmonie nebo Royal Philharmonic Orchestra London s dirigenty Markem Emlerem, Charlesem Grovesem, Arvidem Jansonsem a Dimitrijem Kitajenkem. Po roce 1989 však došlo podobně jako v celé kulturní sféře i zde k významným organizačním změnám. Od r. 1990 převzalo jeho organizaci Divadlo Příbram, kde (snad) z nedostatku finančních prostředků festival ustrnul na třech až pěti koncertech a to z velké části pouze komorních.

Teprve od r. 1996, kdy byla založena Nadace Hudebního festivalu Antonína Dvořáka, se situace opět zlepšila. Jejím úkolem bylo soustřeďovat finanční prostředky, vytvářet zajímavou dramaturgii a vhodnou propagací zvýšit zájem příbramských posluchačů o festivalové koncerty. Nadace ale fungovala jen do r. 1998, kdy vyšel o nadacích nový zákon, který podmiňoval jejich existenci stálým jměním 500 000,- Kč. Proto festival přijalo pod svá křídla znovu Divadlo Příbram. V roce 2001 se organizace festivalu ujal Odbor školství a kultury Městského úřadu Příbram, resp. Odbor školství, kultury, sportu a informačních služeb, který do roku 2015 organizoval festival ve spolupráci s festivalovým výborem, v čele s mistrovým vnukem, Antonínem Dvořákem III.  V této době, roku 2012, se stal HF AD Příbram rovněž členem Asociace hudebních festivalů ČR.

Ve snaze o soustavný rozvoj festivalu po stránce umělecké i  ekonomické  bylo v roce 2015 přistoupeno Městským úřadem Příbram k transformaci festivalu, spočívající v přesunu pořadatelství vč. licenčních práv na nově vzniklou neziskovou organizaci Dvořákovo Příbramsko, z.ú. V jejím čele stojí dosavadní programová ředitelka HF AD Příbram, Mgr. Albína Houšková, předsedou správní rady se stal opět Antonín Dvořák III. (více na www.dvorakovopribramsko.cz), kterého po jeho úmrtí nahradil jeho syn Petr Dvořák.

Festivalový program tvoří průměrně v současné době třináct až patnáct koncertů, v jejichž programu se vedle děl Antonína Dvořáka objevují vždy jak skladby mistrů 18. a 19. století, tak skladby současných skladatelů (20. a 21. století). Prestiž festivalu potvrzuje i zájem umělců prezentovat na něm premiérově své skladby, či v některých případech vytvořit dílo speciálně pro téma našeho festivalu. V roce 2015 tak mělo v Příbrami světovou premiéru dílo anglického skladatele indického původu Jonathana Mayera Hiawatha´s song, navazující na melodickou linii 9. symfonie Antonína Dvořáka „Z Nového světa“ či projekt „Duchovní souznění“, propojující hudbu Antonína Dvořáka s texty Bible kralické a dalších duchovních textů a rovněž s indickým tancem kathak, o rok dříve zazněla ve světové premiéře orchestrální úprava Cigánských melodií Antonína Dvořáka od české skladatelky Sylvie Bodorové (v podání famózní Gabriely Beňačkové).

Součástí festivalu jsou také doprovodné akce zaměřené jak speciálně na děti (operní představení uzpůsobené pro děti apod.), tak na širokou veřejnost (akce open air).
Divácká oblíbenost festivalových koncertů je eskalována také díky tomu, že řada koncertů je situována do netypických, o to však atraktivnějších prostor, nacházejících se nejen v samotné Příbrami, ale pokrývající de facto celý příbramský region: do Památníku Antonína Dvořáka v novorenesančním zámečku ve Vysoké, basiliky na Svaté Hoře, kostela sv. Jakuba Staršího, Zámečku Ernestinum (Galerie Františka Drtikola), Zámku Březnice, Zámku Dobříš ad. V letech 2013-2015 docházelo k cca 10-15% nárůstu návštěvnosti, v roce 2016 byla kapacita sálů v porovnání s rokem 2015 navýšena o téměř 650 míst (2015 – 1783 míst, 2016 – 2430 míst). Návštěvnost koncertů byla více než 95%, což znamená, že koncerty a open air akce 48. ročníku HF AD Příbram navštívilo cca 3 300 diváků (v roce 2015 jich bylo 1562).
I 49. ročník můžeme považovat za velmi úspěšný – naprostá většina koncertů byla vyprodána, návštěvnost včetně open air akcí Dne s Antonínem Dvořákem byla cca 3 800 osob od dětí z mateřských škol až po seniory, což je o cca 500 více než v roce 2016.
V průběhu 49.ročníku festivalu proběhlo 13 koncertů, premiéra hudebně dramatického pořadu, dvě představení oper pro děti a samostatný projekt Dne s Antonínem Dvořákem s 15 koncerty a programy v MŠ, ZŠ a na gymnáziu.  Na koncertech vystoupilo cca 240 umělců včetně Thomase Hampsona (USA), Václava Hudečka, Pavla Šporcla, Kateřiny Englichové, Viléma Veverky, Kristiny Fialové, Petra Nouzovovského, PhilHarmonia Octetu Prague ad. Na akcích participovalo i cca 60 žáků příbramských ZUŠ a Baletní školy O. Kyndlové při SOP.
Velký posun oproti loňskému prvnímu ročníku zaznamenala kompoziční soutěž pro skladatele do 40 let – letos se jí zúčastnilo již 20 skladatelů ze 6 zemí vč. USA, Běloruska, Albánie, Polska, Slovenska a Číny. Vítězem se na základě hlasování renomované poroty  v čele se Sylvií Bodorovou stal Adam Wesolowski z Polska. Porota udělila rovněž několik čestných uznání.
Vyvrcholením festivalu byl závěrečný koncert Thomase Hampsona na Svaté Hoře, o němž referovala v hlavním zpravodajství i Česká televize.

Jubilejní 50. ročník přinesl 14 koncertů, jeden hudebně dramatický pořad, dvě operní představení pro děti a rozsáhlou doprovodnou akci s názvem Den s Antonínem Dvořákem, při níž se konalo dvanáct projektů a menších koncertů v mateřských a základních školách, v netradičních prostorech či na různých místech ve městě Příbram.  Uplynulým 50 letům existence festivalu byla věnována rozsáhlá výstava v Domě Natura, která připomněla vznik festivalu i mnoho osobností s ním spojených. Část výstavy, realizovaná ve spolupráci se spolkem Hollar,  byla věnována obrazovému zpodobnění A. Dvořáka.

Velkolepé finále 50. ročníku proběhlo na Svaté Hoře u Příbrami, kde zaznělo Dvořákovo Requiem v podání PKF- Prague Philharmonia v čele s dirigentem Debashishem Chaudhurim, sólisty Janou Šrejma Kačírkovou, Ester Pavlů, Josefem Moravcem a Martinem Gurbalem. Nelehkého sborového partu se ujaly spojené sbory: Pražský komorní sbor, Vepřekův smíšený sbor a Ženský komorní sbor Krásky (reportáž https://youtu.be/4WocQ-pUSJU). Součástí festivalu byla také kompoziční soutěž pro skladatele do 40 let (vítězem se stal Petr Koronthály, jehož skladba zazněla ve světové premiéře v rámci 51. ročníku festivalu) a také výtvarná soutěž pro děti z 1. stupně ZŠ. V průběhu festivalu se divákům představilo cca 350 profesionálních umělců, v rámci Dne s Antonínem Dvořákem se k nim přidalo ještě přibližně sto studentů příbramských ZUŠ.  Festival navštívilo více než čtyři tisíce diváků. Návštěvnost většiny koncertů byla stoprocentní. Jelikož kapacita sálů v příbramském regionu je malá, neustále hledáme nové prostory – v  roce 2018 tak proběhly poprvé koncerty v sále radnice v Březnici a na nádvoří Galerie Ludvíka Kuby v Březnici. 

51. ročník zaznamenal další nárůst v návštěvnosti – koncerty a doprovodné akce vidělo cca 4.500 diváků, což znamená o 200% více, než v roce 2015.

Bohužel rok 2020 přinesl celosvětové omezení společenského života spojené s pandemií COVID – 19.  Z důvodu vyhlášení nouzového stavu nebylo v tomto roce možné festival uskutečnit, proto byl 52. ročník přesunut do roku 2021. Ani tento rok nebyl jednoduchý. V původně ohlášených termínech nebylo možné festival zahájit, až na přelomu května a června bylo možné zrealizovat čtyři open air koncerty. Na ně navázal festival podzimní částí, do které se přesunula zásadní část programu. Bohužel přes vysokou úroveň všech koncertů byl festival jako naprostá většina akcí pořádaných v daném období postižen razantním snížením návštěvnosti. Naštěstí následující rok (2022) již umožnil konání festivalu v plném rozsahu a tradičních termínech, což se odrazilo na opět vzrůstajícím počtu diváků. Velkým dárkem pro příznivce festivalu i pro samotné organizátory byla realizace koncertu České filharmonie, která do Příbrami zavítala po dlouhých 46 letech.
53. ročník zaznamenal opětovný nárůst návštěvnosti. Přinesl i několik novinek: Interpretační kurz pro žáky ZUŠ, jehož pilotní ročník vedla trojnásobná držitelka ceny Thálie Jana Šrejma Kačírková, propojení Benefice pro vilu Rusalku, resp. její otevření pro veřejnost, s turistickým pochodem, pořádaným Knihovnou Jana Drdy. Populární Putování po stopách AD se uskutečnilo jak v Příbrami (2. ročník), tak na Dobříš (1. ročník). Festival zahájil komorní orchestr vídeňských filharmoniků Wiener Concert- Verein pod vedením dirigenta Marka Štilce a následovala celá plejáda virtuosů a vynikajících ansámbl, v čele s Jitkou Hosprovou, Kristinou Fialovou, Petrem Nouzovským, Ladislavem Horákem, Philharmonia Octetem a dalšími.  Festival přinesl tři sborové koncerty, na nichž vystoupil Český filharmonický sbor, American University Chamber Singers a Ensemble Vocapella Limburg. Uskutečnil se také speciální koncert, resp. komponovaný pořad k 160 výročí narození Ludvíka Kuby, jehož jméno nese březnická galerie. 

V současné době je v přípravné fázi 55. ročník, který opět přinese nejen bohatý koncertní program, ale řadu doprovodných akcí a novinek.

Hudební festival Antonína Dvořáka pevně zakotvil v povědomí kulturně orientované příbramské veřejnosti a získává stále větší respekt v českých hudebních kruzích. Svědčí o tom nabídky o spolupráci významných českých i zahraničních interpretů. Z umělců jmenujme alespoň z poslední doby G. Beňačkovou, T. Hampsona, E. Urbanovou, D. Peckovou, V.  Hudečka, R. Baboráka, J. Svěceného, J. Bártu, I. Ženatého, A. Plachetku, J. Bouškovou či K. Englichovou. Cílem festivalu samozřejmě i nadále zůstává připomínání cenného díla Mistra Antonína Dvořáka a snaha přiblížit příbramskému publiku v reprezentativní nabídce i další tituly české a světové klasické hudební tvorby minulých staletí i současnosti.  Zároveň si klade za cíl inspirovat vznik nových děl či projektů a rovněž edukativně působit na publikum všech generací.

V současné době lze konstatovat, že HF Antonína Dvořáka Příbram svojí dramaturgií jak v základní koncertní linii, tak v doprovodném programu plní úlohu nositele vysoké umělecké kvality, působí na výchovu a vzdělávání v oblasti kultury a zároveň díky svému přímému propojení se jménem a životem Antonína Dvořáka je velmi hodnotným reprezentantem regionu v kontextu České republiky i zahraničí. Tento festival, patřící mezi prioritní kulturní akce nejen Příbramského regionu, ale celého Středočeského kraje, vzniká za finanční podpory Města Příbram, Středočeského kraje, Ministerstva kultury ČR  a dalších subjektů z veřejnoprávní i soukromé sféry. Záštitu nad festivalem přebírají již tradičně hejtmani Středočeského kraje (Ing. Miloš Petera, Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová, Mgr. Petra Pecková), v roce 2017 převzal záštitu ministr kultury Mgr. Daniel Herman, v roce 2018 ministr kultury Ilja Šmíd, v roce 2019 ministr kultury Antonín Staněk, v letech 2020 a 2021 ministr kultury PhDr. Lubomír Zaorálek, v roce 2022 udělil záštitu ministr kultury Mgr. Martin Baxa.