Místa konání
V čase nevyhovujících a malých scén v Benešově a Hořovicích došel Středočeský kraj k záměru, vybudovat nové, po všech stránkách lépe situované divadlo. K tomuto účelu byla vybrána Příbram. Základní kámen nové stavby byl položen 1. května 1957. Celý komplex, ve kterém jsou dvě divadelní scény, estrádní sál i kino, se stavěl podle návrhu Ing. arch. Hilského.
DŮM NATURA PŘÍBRAM je multifunkční moderní objekt, nacházejí se v samém středu města – v Plzeňské ulici u náměstí T.G. Masaryka. Přibližuje krásy, bohatství a turistické možnosti Brd. Zároveň je i zázemím pro společenský, kulturní a občanský život města a jeho okolí.
V současné době nabízíme pět atraktivních expozic, zajišťujeme činnost turistického informačního centra, nabízíme širokou škálu občerstvení a poskytujeme kvalitní prostorové, technické i logistické zázemí pro pořádání různých setkání, přednášek, seminářů, konferencí, kongresů i teambuldingů.
Galerie Ludvíka Kuby je umístěna v rekonstruovaných prostorách březnické jezuitské koleje a gymnázia.
Příchodem Přibíka Jeníška z Újezda nastala rekatolizace jihozápadních Čech. Byli povoláni Jezuité, pro které nechal březnický pán vystavět kostel sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského a kolej pro ubytování kněží i jejich studentů. První jihočeské gymnázium se seminářem bylo založeno v roce 1654. Obě budovy a další drobné sakrální stavby navrhoval a projektoval mladý architekt Carlo Lurago. Budova bývalé jezuitské koleje byla dokončena v roce 1650 a v současné době se postupně stává centrem kulturního a společenského života v Březnici.
Ve 13. století stála pravděpodobně v místech dnešní budovy Zámečku dřevěná tvrz. Dokladem této hypotézy jsou archeologické vykopávky, které místní osídlení dokládají. Přestavba dřevěné tvrze v kamenný hrádek je však věrohodně prokázána až v polovině století čtrnáctého.
Město Příbram s panstvím tvořilo součást majetku pražského biskupství, jehož nejvyšším představitelem se stal blízký spolupracovník Karla IV., první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Ten dal na místě původní dřevěné tvrze postavit kamenný hrádek. Výrazná dominanta Příbrami byla podle svého majitele nazvána Ernestinum. Z původní stavby ze 2. poloviny 14. století se dodnes dochovala východní část s gotickým arkýřem s žebrovou klenbou, pozůstatek presbytáře tehdejší kaple. Hrádek byl sídlem purkrabího, správce arcibiskupského panství a také Arnošt z Pardubic zde často pobýval. Potvrzují to mimo jiné i listiny jím vydané v roce 1358 a 1360. K Ernestinu se váže také pověst o vzniku dřevěné sošky Panny Marie, kterou údajně sám arcibiskup vyřezal a umístil ve zdejší kapli. Odtud byla přemístěna o několik století později na Svatou Horu.
Kulturní památka huť Barbora je technickou památkou starší éry vysokopecní výroby surového železa v českých zemích, ale také v Evropě. Její výstavba započala v roce 1805 a do provozu byla uvedena v roce 1810. V provozu se udržela až do roku 1874. V roce 1886 byla v zadním traktu budovy zřízena pila poháněná vodním kolem, která zůstala v činnosti až do roku 1951. Od té doby budova chátrala a pomalu hrozil její zánik. V roce 2017 ji naštěstí odkoupila obec od soukromých majitelů a následně začala její rekonstrukce. Finanční prostředky na rekonstrukci přišly z Fondů EHP a Norských fondů, Středočeského kraje a také městyse Jince. Rekonstrukce byla ukončena v září 2023 kolaudací obou budov.
Hvožďansko je vstupní branou do nedaleké CHKO BRDY a zároveň i na výlety na Blatensko. Turisté mohou obdivovat krásnou brdskou přírodu, která láká k řadě cyklovýletů nebo je vhodná pro pěší turistiku. Obec Hvožďany leží na úpatí jihozápadních Brd v nadmořské výšce 533 m. Poloha Hvožďan na trojmezí krajů Středočeského, Plzeňského a Jihočeského měla vždy vliv na jejich správní začlenění. První písemnou zmínku o Hvožďanech nalezneme v roce 1352 v rukopisném spisku nazvaném: „REGISTRA DECIMARUM PAPULIUM“ neboli „Registra desátků papežských z diecéze pražské“. Za zastavení v obci stojí kompletně obnovený historický Špejchar se zajímavými expozicemi. Můžete obdivovat kostel Navštívení Panny Marie a svatého Prokopa. Samotné Hvožďany tvoří přirozenou „střediskovou obec“, a to nejen pro vlastní místní části, ale i pro vesnice jako je Tisov či Březí ze sousedního Jihočeského kraje.
Bližší informace naleznete: www.hvozdany.cz
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, tyčící se na návrší na jižním okraji obce, je poprvé zmíněn mezi roky 1352–1369, první přesný údaj je z roku 1367. Původně románská stavba byla později zgotizována. Ve druhé polovině 17. století prošel kostel barokní přestavbou, která dala vzniknout jednolodnímu chrámu s polygonálním presbytářem, severní sakristií a západní věží. Dne 3. července 1953 kostel zasáhl blesk, následkem čehož vyhořel. Obnova byla dokončena v roce 1964, kdy byl kostel znovu posvěcen. Nové zvony byly pořízeny ze sbírky a posvěceny v roce 1971.
Významný hudební skladatel Jakub Jan Ryba se v tomto kostele dne 26. července 1790 oženil s Annou Laglerovou, dcerou rožmitálského purkrabího. V té době zde působil farář Filip Vaníček, Rybův blízký přítel. Právě díky napjatým vztahům s farářem Kašparem Zacharem v Rožmitále a přátelství s Vaníčkem si Ryba pro svou svatbu zvolil Třebsko.
V roce 1877 se v kostele oženil přední český šlechtic a mecenáš umění Václav Robert Kounic s herečkou Josefínou Čermákovou, sestrou Anny Dvořákové, manželky skladatele Antonína Dvořáka. Po svatbě koupil Kounic panství ve Vysoké u Příbrami, kde nechal postavit novorenesanční zámeček jako dar své manželce. Tato rezidence se stala místem, kam často zavítaly významné osobnosti z kulturní i politické sféry. Několikrát zde pobýval básník Václav Sládek a velmi častým hostem byl právě Antonín Dvořák, který si v obci nechal přestavět dům, po jeho smrti nazvaný vila Rusalka.
Po smrti Josefíny, která Vysokou velice milovala, byla 30. května 1895 právě v třebském kostele sloužena zádušní mše za „Josefínu hraběnku z Kaunic rozenou Čermákovou“.
Antonín Dvořák měl ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie hluboký osobní vztah. V letech 1884 až 1904 ho při svých pobytech na Vysoké často navštěvoval, účastnil se zde bohoslužeb a hrával na varhany. V roce 1894 po návratu z USA věnoval kostelu nové varhany zakoupené z honorářů za americká vystoupení. Tyto varhany však byly zničeny při požáru po úderu blesku v roce 1953. Jedinou památkou na návštěvy A. Dvořáka tak zůstává dochovaný zápis o věnování varhan kostelu a lavice, na níž Antonín Dvořák u varhan sedával.
Po zničení Dvořákových varhan se dostaly do kostela jako náhrada darované a velice cenné varhany, pocházející z přelomu 17. a 18. století. Tento nástroj se původně nacházel v kostele sv. Anny v Kostelci nad Orlicí.
Kostel sv. Jakuba pochází z doby kolem poloviny 13. stol. V té době vzrůstal na Příbramsku počet obyvatel hlavně přistěhovalectvím horníků, kteří si v první pol.12. stol. postavili v Bohutíně kostelík Marie Magdaleny. Když nedostačoval, dala majitelka Příbrami Vojslava (sestra bl. Hroznaty z kláštera v Teplé) postavit kostel zasvěcený sv. Jakubovi. Muselo to být do r. 1213, protože toho roku prodala osadu Příbram pražskému biskupství a sama odešla do kláštera v Chotěšově. Budova kostela je poprvé písemně zmiňována 6. 6. 1298.
více na www.farapribram.cz
Památník Antonína Dvořáka se nachází v novorenesančním zámečku ve Vysoké u Příbrami, který je obklopen rozsáhlým parkem s Rusalčiným jezírkem. Spolu s vilou Rusalka i nádhernou okolní krajinou se tato místa stala po dobu více než dvaceti let inspirací hudebního skladatele Antonína Dvořáka (1841 – 1904).
Zámecký areál ve Vysoké u Příbrami, postavený v roce 1878 Dvořákovým švagrem hrabětem Václavem Kounicem, je veřejnosti přístupný celoročně.
Secesní budova březnické radnice byla postavena v letech 1914 – 1915 pro potřeby městské spořitelny a obce. Vypracování plánů bylo zadáno místnímu staviteli Františku Bierhanzlovi. Nyní se zde nachází kanceláře starosty a místostarosty města, pracovny městského úřadu a ve druhém patře reprezentační sál.
