Rytmy bez hranic
účinkují:
Ladislav Bilan, Antonín Procházka, Štěpán Hon – bicí nástroje
Unikátní industriální prostor Huti Barbora dává možnost zvát na festival umělce, kteří prezentují klasickou hudbu netradičním způsobem. Bicí nástroje v rukou členů České filharmonie ukážou svou magii – rytmus, melodii i krásu, která dalece překračuje jejich tradiční roli v orchestru.
program*:
Ladislav Bilan: Intro (duo pro dvě pandeira)
Gene Koshinski: Dance of Drums (pro sestavu bicích nástrojů)
Keiko Abe: The Wave (pro sólovou marimbu a hráče na bicí nástroje)Danny Danny Raymond: Skyscraper (sólo pro pochodový malý buben)
Ladislav Bilan, Antonín Procházka, Štěpán Hon: A Tribute To Drummers of England (sestava typu marching)
Antonín Procházka – Oshi Baba
Keiko Abe: Itsuky Fantasy (šestipaličková sólová skladba na marimbu)
*změna programu vyhrazena
23. 5. 2026
Místo konání:
huť Barbora, Jince
Začátek koncertu: 19:00
Počet přestávek: 0
Předpokládaný čas konce: 20:30
Cena vstupného: 290,- Kč
Prodej vstupenek od 27. 2. 2026 (10:00 hod.)
prostřednictvím Ticketportal.cz
Koncert vzniká ve spolupráci a za podpory městyse Jince. Záštitu nad koncertem převzala starostka městyse Bc. Miroslava Tichá.
Ladislav Bilan (*1994) se narodil do muzikantské rodiny. „Již ve třech letech jsem začal hrát na bicí nástroje, a to ze začátku napodobováním svého otce, který je prvním tympanistou Moravské filharmonie Olomouc,“ vzpomíná na své dětství Bilan. Později pod vedením svého otce absolvoval úspěšně řadu soutěží, včetně World Championship of Performing Arts v Los Angeles, kde v roce 2011, tedy jako sedmnáctiletý získal dvě 1. místa a jedno 2. místo + 2x division winner na soutěži. Ladislav Bilan starší byl jeho učitelem také na konzervatoři v Olomouci.
Ve věku třinácti let úspěšně prošel konkurzem do Moravské filharmonie Olomouc a stal se tak v roce 2009 jejím historicky nejmladším členem. V té době měl již na kontě dohromady tři první místa v ústředních kolech soutěží ZUŠ a dvakrát obdržel cenu Talent Olomouckého kraje. V roce 2014 byl vybrán Jiřím Bělohlávkem a zástupci orchestru, aby na open air koncertu na Hradčanském náměstí v rámci projektu „Zahraj si s Českou filharmonií“ přednesl část Koncertu pro marimbu a orchestr č. 1 od Neye Rosaura. V náročném konkurzu tehdy uspěl v konkurenci dalších 120 mladých talentů, z nichž bylo vybráno šest. Kromě České filharmonie vystoupil sólově také za doprovodu Pražské komorní filharmonie, Moravské filharmonie Olomouc či Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK.
V roce 2020 úspěšně zakončil magisterský program na Akademii múzických umění v Praze, v roce 2025 pak také studium doktorského programu. Během studií mu byla v roce 2019 Nadací HAMU udělena Cena Bauše Ruysové, která se uděluje výjimečně nadanému studentovi a o dva roky později získal také Cenu Děkana. V rámci doktorského výzkumu vedl řadu mistrovských kurzů, mimo jiné na Konzervatoři v Plzni či Pardubicích. Současně dokončuje studium u význačného belgického profesora Dr. Ludwiga Alberta. Na katedře bicích nástrojů pražské HAMU působí jako interní pedagog v roli odborného asistenta s vědeckou hodností. Pravidelně jako lektor spolupracuje také s Police Symphony Orchestra.
Působil v Orchestrální akademii České filharmonie, „Díky tomu jsem měl možnost s orchestrem vystoupit kupříkladu v newyorské Carnegie Hall, londýnské Royal Albert Hall nebo vídeňském Musikvereinu, hrál jsem také na mimořádném koncertě se sirem Simonem Rattlem a Magdalenou Koženou“ shrnuje své zkušenosti Bilan. V České filharmonii se projevil kromě jiného také jako velice pohotový hráč, když jako záskok s minimální možností přípravy úspěšně absolvoval celé turné po Číně v roli sólotympánisty.
Bilan úspěšně zahájil i kariéru sólového hráče, je členem Listiny mladých umělců vydávané Českým hudebním fondem pro koncerty Kruhu přátel hudby. Na Pražském jaru debutoval v roce 2020 v rámci alternativního programu živě přenášeného z Lichtenštejnského paláce. Samostatný celovečerní koncert pak v rámci festivalu proběhl 23. května 2022 v budově Národního technického muzea.
V současné době kromě angažmá v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK a Symfonickém orchestru Českého rozhlasu i nadále pravidelně spolupracuje s mnoha neméně významnými českými orchestry, kterými jsou například Česká filharmonie nebo Česká sinfonietta a další. Nebrání se ani spolupráci s ansámbly, které se věnují hudbě soudobé jako například Brno Contemporary Orchestra či pražský Orchestr BERG.
Vedle sólové a orchestrální dráhy se věnuje také působení v komorních souborech, za zmínku stojí například sourozenecké duo Fratelli Bilan v obsazení vibrafon a harfa, Radek Baborák Orquestrina či The Affogato.
Antonín Procházka je hráč na bicí nástroje, skladatel, improvizátor, foley artist, absolvent a v současnosti pedagog na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze. Pohybuje se ve velmi širokém spektru hudebních projektů a uskupení – účinkuje v předních symfonických orchestrech (ČF, FOK, SOČR, PKF), komorních ansámblech soudobé hudby (BERG, PMP), indiepopových kapelách (teepee), autorských jazzových projektech (Hele Wāwae) i zcela improvizovaném prostředí. Můžete ho potkat jako sólistu při vibrafonových koncertech, jako lektora muzikoterapeutických workshopů České filharmonie, nebo slyšet jeho ruchy v mezinárodně oceňovaných filmech. Tato rozmanitost dává vznik jeho unikátnímu, komplexnímu a žánrově širokému stylu hry na bicí nástroje, který kombinuje citlivé vnímání tradice s otevřeností k inovacím.
V rámci svého doktorandského studia na HAMU se poslední dva roky věnuje fenoménu talking drums západní Afriky. Během studia absolvoval dvakrát stáž v ghanské Akkře, kde spolupracoval se souborem národního divadla – Ghana Dance Ensemble, a zároveň sbíral teoretický podklad pro svůj výzkum na University of Ghana.
Získané zkušenosti využívá ve své interpretační praxi, pedagogické činnosti na HAMU i při komponování. Založil Obroni Ensemble, experimentální laboratoř pro africkou taneční hudbu, která propojuje tradiční západoafrické bubnování s prvky moderního jazzu a volné improvizace. Cílem souboru je hledat nový, vzrušující hudební jazyk, který překračuje kulturní i žánrové hranice, aniž by ztrácel respekt ke svým kořenům.
Antonín Procházka se dlouhodobě věnuje výzkumu sociálně-kulturního kontextu historie bicích nástrojů. Věří, že znalost tohoto kontextu je klíčová pro kvalitní interpretaci hudby, a na toto téma napsal několik odborných prací. Své zkušenosti sdílí prostřednictvím předmětu Dějiny a literatura bicích nástrojů na HAMU, workshopů, přednášek a seminářů po celé republice.
Štěpán Hon je absolventem katedry bicích nástrojů HAMU, na které v současné době vyučuje hlavní obor. V posledních letech se zaměřuje na interpretaci současné hudby a spolupráci v alternativních uměleckých projektech (hudebních i tanečních), ve kterých využívá svých dlouholetých zkušeností z působení v operních a symfonických orchestrech (Národní divadlo, Česká filharmonie, PKF-Prague Philharmonia). Je také členem Environmentálního panelu AMU a na Hudební a taneční fakultě vede předmět Autenticita a pružnost v hudebním projevu zaměřený na duševní zdraví hudebníků.


