Koncert ke 160. výročí narození Ludvíka Kuby

Tamara Morozová

Tamara Morozová je mladá česká pěvkyně slovenského původu, která v roce 2017 ukončila magisterské studium na Akademii múzických umění Praha. Poprvé na sebe upozornila v roce 2007, kdy zvítězila v Soutěžní přehlídce konzervatoří ČR a soutěžní repertoár poté nahrála pro ČRo. Několikrát se úspěšně zúčastnila Mezinárodní pevěcké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech – v roce 2012 získala titul laureáta v kategorii Junior, v roce 2017 zde získala druhou cenu v kategorii Píseň a konečně roku 2021 obdržela třetí cenu, speciální cenu pražského Národního divadla a cenu publika v hlavní kategorii Opera. Je také držitelkou třetí ceny mezinárodní souteže Iuventus Canti za rok 2019.
Pro Operní studio HAMU nastudovala titulní roli Taťány z opery Evžen Oněgin, První dámu v opeře Kouzelná flétna a Frau Vogelsang v Divadelním řediteli. V rámci programu Erasmus se na RSH Düsseldorf představila jako Agáta v Čarostřelci a Mimi v La Bohéme. V roce 2015 získala stipendium IsaOperaVienna a zúčastnila se mistrovských kurzů pod vedením KS Eddy Moser, o rok později absolvovala Sommerakademie Mozarteum v Salzburku pod vedením KS Daphne Evangelatos. V srpnu roku 2017 debutovala rolí Matky v opeře Hänsel und Gretel v německém Weikersheimu. Je stipendistkou nadace „Junge Musiker Stiftung“ a v roce 2018 se stala také stipendistkou „Bayreuther Festspiele“.
Se spolkem Run OpeRun nastudovala monooperu Lidský hlas F. Poulenca, která byla následně provedena i na festivalu Opera2020. V srpnu 2021 se představila jako Druhá žínka v projektu „Rusalka v parku“ se SOČRem pod vedením dirigenta Roberta Jindry. V září téhož roku se také zhostila sólového partu v Šostakovičově 14. symfonii pod vedením Václava Dlaska. V pražské Státní opeře nastudovala jako „cover“ titulní roli Grete v opeře „Der ferne Klang“ F. Schreckera a debutovala v červnu 2022 dvojrolí Markétky a Stínu v opeře „Plameny“ Erwina Schulhoffa.

Josef Kovačič

Absolvent Hudební akademie múzických umění v Praze pod odborným vedením Martina Bárty a Pražské konzervatoře ze třídy Jiřího Kubíka. V roce 2015 debutoval na profesionální operní scéně v roli Hermanna (J. Offenbach, Hoffmannovy povídky) na prestižním hudebním festivalu v rakouském Bregenz. V témže roce pak začal navazovat spolupráci také s českými operními domy. Pravidelně hostuje na scéně Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde již ztvárnil např. role Kajetána (Z. Fibich, Nevěsta messinská), Senecy (C. Monteverdi, Korunovace Poppey), Kecala (B. Smetana, Prodaná nevěsta) nebo Apoštola Petra (S. Bodorová, Quo Vadis). Ve Slezském divadle v Opavě se publiku představil např. v rolích Eremita (C. M. von Weber, Čarostřelec), nebo Pistoly (G. Verdi, Falstaff), v Severočeském divadle v roli Sarastra (W. A. Mozart, Kouzelná flétna), v Jihočeském divadle pak např. v rolích Žalářníka Beneše (B. Smetana, Dalibor), nebo Knížete Gremina (P. I. Čajkovský, Evžen Oněgin). Dvě sezóny byl též členem ansámblu opery libereckého Divadla F. X. Šaldy, kde ztvárnil např. role Faráře a Jezevce (L. Janáček, Příhody lišky Bystroušky), Masetta (W. A. Mozart, Don Giovanni) nebo Lodovica (G. Verdi, Otello). Od roku 2020 pak hostuje též na scéně Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě jako Matouš (B. Smetana, Hubička), nebo bůh podsvětí Pluto (C. Monteverdi, Il ballo delle ingrate). V roce 2022 se též představil na mezinárodním operním festivalu v irském Wexfordu, a to v roli rytíře Ubalda v úspěšné produkci Dvořákovy Armidy.
Kromě divadla se věnuje také koncertní činnosti a spolupracuje s renomovanými hudebními tělesy, jako jsou např. Collegium 1704, Moravská filharmonie Olomouc, Musica Florea, Pardubická komorní filharmonie, nebo NeoKlasik orchestr.

Jakub Ošmera

Basbarytonista Jakub Ošmera byl v roce 2013 přijat na Pražskou konzervatoř ke
studiu klasického zpěvu do třídy Valentina Prolata. Pod jeho vedením a
soukromém studiu u pěvce Josefa Šimka dosáhl vítězství v soutěžích Pražský
pěvec, Pro Bohemia, Allegro, soutěž Bohuslava Martinů, kde získal i cenu
absolutního vítěze a cenu Českého rozhlasu. Díky finanční podpoře Nadace The
Kellner Family Foundation a Ministerstva kultury České republiky rozvíjel svůj
pěvecký talent na Univerzitě hudebních a dramatických umění ve Vídni a
Akademii umění v Banské Bystrici u prof. Štefana Kocána, kterou dokončil v roce 2020. Během vysokoškolských studií debutoval jako Carlino v Donizettiho opeře Don Pasquale ve Victoria Theatre v Singapuru. Dále se představil jako Baron Duphoul ve Vídni. Jako zpěvák absolvoval Akademii sborového zpěvu v Pražském filharmonickém sboru. Externě dále spolupracoval s Vídeňskou národní operou, Brněnským filharmonickým sborem, se kterým se dodnes účastní mnoha zajímavých projektů. Od raného dětství se věnuje hře na dudy a sólově vystoupil např. na festivalu JoySing v čínském Liou-čou, filmovém festivalu Czech-In v Moskvě. Stal se v minulosti finalistou televizní soutěže Zlatý oříšek a prvním českým vítězem soutěže Zpěváček pro talentované folklórní zpěváky. Jako host vystoupil s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, Vojenským uměleckým souborem Ondráš a byl také členem Souboru písní a tanců Josefa Vycpálka pod vedením Martina Terraye. Za reprezentaci České republiky a udržování folklórních tradic mu bylo uděleno významné ocenění Památkové komory České republiky.

Václav Dlask – NeoKlasik orchestr

Václav Dlask se narodil v Liberci. V letech 2013 – 2019 vystudoval na Pražské konzervatoři klasický zpěv pod vedením Jiřího Kubíka a dirigování u Hynka Farkače, Miroslava Košlera a Miriam Němcové. Nyní pokračuje v magisterském studiu dirigování na Hudební akademii múzických umění v Praze. Již během studií získal několik ocenění na mezinárodních sbormistrovských soutěží (Paříž – Ville d´Avray a Banská Bystrica). Václav Dlask se zúčastnil několika dirigentských kurzů se Severočeskou filharmonií Teplice pod vedením doc. Tomáše Koutníka. Dále spolupracuje např. s PKF – Prague Philharmonia, se Západočeským symfonickým orchestrem Mariánské lázně a Divadlem Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Jako dirigent se rovněž podílel na několika projektech, kde nastudoval několik operních titulů (W.A.Mozart: Zaide, B. Martinů: Hlas lesa, G.C.Menotti: Telefon, B. Martinů: Slzy nože, S. Barber: A Hand of Bridge).
V roce 2020 založil profesionální pražské těleso NeoKlasik orchestr (nko), kterému zároveň vytvořil koncepci uměleckého směřování. Dramaturgie nko se specializuje na interpretaci neoklasicistních děl a dalších moderních skladeb, které odkazují na dřívější hudební styly a formy. Repertoár orchestru zahrnuje především neoklasicistní díla 20.-21.století. Václav Dlask s tímto orchestrem nastudoval více jak 20 skladeb Bohuslava Martinů v rámci projektu NeoMartinů. Zaměřuje se také na programy připomínající významné historické události. V roce 2021 vystoupil NeoKlasik orchestr na pietním aktu In memoriam Babí Jar k 80. výročí masakru Židů v rokli Babí Jar, kde byla provedena 14. symfonie D.Šostakoviče. Posledním uměleckým počinem NeoKlasik orchestru byla účast na mezinárodním projektu In memoriam Lidice připomínajícím vyhlazení obce Lidice.
NeoKlasik orchestr se také zúčastnil několika významných tuzemských festivalů, jako jsou Haydnovské hudební slavnosti, Dny soudobé hudby, Melodramfest nebo Kukokli. Pravidelně organizuje pěvecké koncerty zahrnující písně ze sbírky Slovanstvo ve svých zpěvech od Ludvíka Kuby.

Svatopluk Schuller

Herec Svatopluk Schuller vystudoval pražskou DAMU, obor činoherní herectví. Mimo stálého angažmá v divadlech v Mostě a pražském ABC, účinkoval i na pódiu Národního divadla, Hudebního divadla Karlín nebo divadla Montmartre. Je zakladatelem pražského Divadla Litera. V současné době se věnuje především hlasovému projevu a práci s mikrofonem. Pravidelně také účinkuje v Českém rozhlase. Od r. 2015 spolupracuje s Plzeňskou filharmonií a zabývá se propojením slova a hudby. Připravuje dětské pořady a slovem provází koncerty.