Chrám sv. Vojtěcha na hlavním březohorském náměstí Jana Antonína Alise je největší a nejkrásnější stavbou bývalého královského horního města Březové Hory.
Ve 2. polovině 19. století došlo v důsledku rychlého rozvoje hornické činnosti k výraznému vzrůstu počtu obyvatel města a malý kostelík sv. Prokopa na severním okraji města tak již kapacitně nestačil. Proto se již od roku 1836 počal horníkům při výplatě srážet příspěvek na zvláštní fond v rámci Bratrské pokladny na výstavbu hlavního kostela Březových Hor. Ředitelství dolů a březohorská obec poskytly pozemky a roku 1886 došlo na náměstí k zahájení výkopových prací. Brzy se však narazilo na dávná důlní díla Kovářské šachty a bylo nutno posunout staveniště severovýchodním směrem.
Do základů kostela byly vloženy památné mince, pamětní spisy a řada časopisů.
Chrám byl dostavěn roku 1889 podle plánů pražského architekta Bedřicha Münzbergera převážně ve slohu novorenesančním. Uplatňují se zde však také novorománské a novobarokní principy a prvky. Náklady na stavbu byly přes 100 000 zlatých. Podle v té době nejvýnosnějšího dolu byl chrám dne 21. 9. 1890 zasvěcen sv. Vojtěchovi.
Chrám svatého Vojtěcha je trojlodní stavba s převýšenou střední lodí. Je ukončen půlkruhovou absidou, k západní stěně presbyteria přiléhá sakristie a k východní bývala křestní kaple.
V čelním průčelí je umístěna hranolová věž opatřená hodinami. Boční stěny krajních lodí jsou prolomeny čtyřmi sdruženými podvojnými okny. Věž má střechu stanovou, střední loď sedlovou a apsida půlkuželovou. Střední přístupovou osu hlavního vchodu zdůrazňují dva novorenesanční litinové kandelábry s osvětlovacími lucernami. Kandelábry s profilovanými dříky a patkami, zdobenými rostlinnými a květinovými festony spočívají na vysokých hranolových žulových podstavcích. Kandelábry byly zhotoveny na sklonku 19. století železářskou hutí v Komárově.
V průčelí kostela se nachází polychromovaný reliéf od ak. sochaře Jindřicha Čapka znázorňující Matku Boží s Ježíškem, po stranách je sv. Vojtěch a sv. Václav.
Ježíšek drží v rukou březovou větvičku, symbol stříbrných dolů Březových Hor, vytepanou z čistého březohorského stříbra klenotníkem Mauderem z Prahy.
Pod reliéfem je původní starý znak Březových Hor používaný do roku 1896, kdy byly Březové Hory povýšeny na Královské horní město a byl jim udělen nový znak.
Na původním znaku jsou v červeném poli zkřížená hornická kladiva (hornický znak) a půlměsíc (symbol stříbra). V báni věže jsou uloženy fotografie ze stavby kostela, časopisy a listiny o vzniku kostela.
Na vnitřních bočních stěnách chrámu jsou umístěny tři pamětní desky hrdinům obětujícím svůj život při záchraně horníků při důlním požáru v roce 1892, březohorským obětem 1. světové války a konečně padlým a mučedníkům 2. světové války.
Na hlavním oltářním obrazu je sv. Vojtěch. V levé části interiéru se vyjímá oltář Panny Marie, v pravé oltář sv. Václava. Lavice s hornickým znakem jsou z dílny místního truhlářského mistra Václava Jonáka.
Malba na okně je od Jana Zachariáše Quasta a představuje Pannu Marii Bolestnou. Architekt Bedřich Münzberger navrhl rovněž většinu mobiliáře kostela – jde o harmonický a kvalitně vyvážený soubor, který je cenným dokladem uměleckořemeslné sakrální historizující tvorby sklonku 19. století.
Chrám sv. Vojtěcha je pohledovou dominantou náměstí, obzvláště významná je též slohová jednota stavby a mobiliárního vybavení. Pro své hodnoty byl prohlášen v roce 2006 Ministerstvem kultury za nemovitou kulturní památku.
Text: Mgr. Jiří Schmidt (zdroj www.pribram.eu)
