
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, tyčící se na návrší na jižním okraji obce, je poprvé zmíněn mezi roky 1352–1369, první přesný údaj je z roku 1367. Původně románská stavba byla později zgotizována. Ve druhé polovině 17. století prošel kostel barokní přestavbou, která dala vzniknout jednolodnímu chrámu s polygonálním presbytářem, severní sakristií a západní věží. Dne 3. července 1953 kostel zasáhl blesk, následkem čehož vyhořel. Obnova byla dokončena v roce 1964, kdy byl kostel znovu posvěcen. Nové zvony byly pořízeny ze sbírky a posvěceny v roce 1971.
Významný hudební skladatel Jakub Jan Ryba se v tomto kostele dne 26. července 1790 oženil s Annou Laglerovou, dcerou rožmitálského purkrabího. V té době zde působil farář Filip Vaníček, Rybův blízký přítel. Právě díky napjatým vztahům s farářem Kašparem Zacharem v Rožmitále a přátelství s Vaníčkem si Ryba pro svou svatbu zvolil Třebsko.
V roce 1877 se v kostele oženil přední český šlechtic a mecenáš umění Václav Robert Kounic s herečkou Josefínou Čermákovou, sestrou Anny Dvořákové, manželky skladatele Antonína Dvořáka. Po svatbě koupil Kounic panství ve Vysoké u Příbrami, kde nechal postavit novorenesanční zámeček jako dar své manželce. Tato rezidence se stala místem, kam často zavítaly významné osobnosti z kulturní i politické sféry. Několikrát zde pobýval básník Václav Sládek a velmi častým hostem byl právě Antonín Dvořák, který si v obci nechal přestavět dům, po jeho smrti nazvaný vila Rusalka.
Po smrti Josefíny, která Vysokou velice milovala, byla 30. května 1895 právě v třebském kostele sloužena zádušní mše za „Josefínu hraběnku z Kaunic rozenou Čermákovou“.
Antonín Dvořák měl ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie hluboký osobní vztah. V letech 1884 až 1904 ho při svých pobytech na Vysoké často navštěvoval, účastnil se zde bohoslužeb a hrával na varhany. V roce 1894 po návratu z USA věnoval kostelu nové varhany zakoupené z honorářů za americká vystoupení. Tyto varhany však byly zničeny při požáru po úderu blesku v roce 1953. Jedinou památkou na návštěvy A. Dvořáka tak zůstává dochovaný zápis o věnování varhan kostelu a lavice, na níž Antonín Dvořák u varhan sedával.
Po zničení Dvořákových varhan se dostaly do kostela jako náhrada darované a velice cenné varhany, pocházející z přelomu 17. a 18. století. Tento nástroj se původně nacházel v kostele sv. Anny v Kostelci nad Orlicí.