Luisa Albrechtová

Sopranistka Luisa Albrechtová, rodačka z Prahy, vystudovala operní zpěv nejprve na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze ve třídě prof. N. Kniplové, následně pak na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni ve třídě prof. R.Hansmann. Pod vedením prof. D.Orlowsky a prof. U.Theimera pak na vídeňské univerzitě absolvovala hudebně dramatické studio. Akademickým vzděláním prošla rovněž tak v oboru teorie kultury na Filosofické fakultě University Karlovy v Praze, kde získala titul PhDr.
Luise Albrechtové byly v Německu (Internationaler Gesangswettbewerb Festspielstadt Passau), Velké Británii (International Voice Competition London, Emma Destinn Foundation) a Rakousku (Nico Dostal- Operettenwettbewerb) uděleny významné soutěžní ceny.
Repertoárová šíře jejího mladodramatického sopránu zahrnuje velké mozartovské role (Hraběnka Almaviva z Figarovy svatby, Donna Anna z Donna Giovanniho, 1.dáma z Kouzelné flétny), party Pucciniho (Tosca, Liu v Turandot, Mimi v La Boheme, ci Sestra Angelica) a Verdiho (Aida, Elisabeth z Don Carlo ci Leonora z Trubadúra) i zásadní role klasické operetní divy (Rosalinda ze Straussova Netopýra, Hanna Glawari z Lehárovy Veselé vdovy či Kalmánova Hraběnka Mariza či Sylva Varescu z Čardášové princezny).

… číst více

Petr Altrchiter

Petr Altrichter je jedním z nejvýznačnějších českých dirigentů, který si udělal působivé jméno svou dynamickou a hlubokou interpretací symfonické hudby. Pochází z hudební rodiny a hře na hudební nástroje se věnoval od raného dětství. Absolvoval konzervatoř v Ostravě, obory lesní roh a dirigování. Ve studiích pokračoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně v oborech dirigování orchestru pod vedením Otakara Trhlíka a Františka Jílka a dirigování sboru s pedagogy Josefem Veselkou a Lubomírem Mátlem. Po dobu studia na JAMU spolupracoval jako sbormistr a dirigent s Brněnským akademickým sborem a podílel se na zisku mnoha ocenění na zahraničních sborových soutěžích a festivalech (Middlesbrough, Debrecín aj.).

Mezinárodní pozornost na sebe Altrichter upoutal v roce 1976, kdy získal titul laureáta a speciální cenu poroty na uznávané dirigentské soutěži ve francouzském Besançonu. Na základě tohoto ocenění se stal asistentem dirigenta Václava Neumanna v České filharmonii a nastartoval tak svou uměleckou kariéru. Pozvání k zahraničním orchestrům pak na sebe nenechala čekat. Po působení ve Filharmonii Brno se v roce 1988 stal dirigentem a v roce 1990 pak šéfdirigentem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. S tímto orchestrem absolvoval četná zahraniční turné do Japonska, USA, Švýcarska, Německa, Francie a dalších zemí. Zároveň také dlouhodobě spolupracoval s Komorní filharmonií Pardubice, se kterou v rámci zahraničních vystoupení uvedl do koncertního života mnohé mladé nadějné sólisty (Isabelle van Keulen, Radek Baborák ad.).

… číst více

Barocco sempre giovane

Barocco sempre giovane (Baroko stále mladé) je komorní soubor složený ze špičkových mladých profesionálních hudebníků. Byl založen v roce 2004. 

Specializuje se na interpretaci skladeb vrcholného baroka, nevyhýbá se však ani jiným slohovým obdobím. Soubor má za sebou stovky významných koncertů, je zván na domácí i zahraniční hudební festivaly (Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, MHF Český Krumlov, Mezinárodní hudební festival Brno, Festival Concentus Moraviae, Lednickovaltický hudební festival, MHF České doteky hudby, Pardubické hudební jaro, Svátky hudby v Praze, Theatrum Kuks, Klášterní hudební slavnosti, Festival Mitte Europa, The Ohrid Summer Festival, Nitrianska hudobna jar, Le Quattro Stagioni, Kammermusik um halb acht Basel, Bach Istanbul’da, IMusicFest of George Lobkowicz, atd.), jeho koncerty vysílala v přímém přenosu Česká televize, Televize Noe, Český rozhlas, ale také mnoho zahraničních rozhlasových stanic ve Velké Británii, Německu, Rakousku, Kanadě, Španělsku, Švédsku, Irsku atd.

… číst více

Jiří Bárta

foto: Jiří Šourek

Jiří Bárta přední violoncellista své generace, studoval u Josefa Chuchra a Mirko Škampy v Praze, Borise Pergamenschikowa v Kolíně nad Rýnem a Eleonore Schoenfeld v Los Angeles. Je držitelem ceny Europäische Förderpreis für Musik v Dráždanech a ceny Rostropovich-Hammer v Los Angeles. Spolupracuje s předními českými a mezinárodními orchestry jako jsou Česká filharmonie, Slovenská filharmonie, Royal Philhramonic Orchestra London, Royal Scottish National Orchestra, Royal Liverpool Philharmonic, Berliner Symphoniker a dirigenty (Jiří Bělohlávek, Charles Dutoit, Libor Pešek, Gennadij Rozhdestvenski, Maxim Šostakovič) je pravidelně zván na přední festivaly a pódia mj. Barcelona, Berlín, Bratislava, Buenos Aires, Edinburgh, Istanbul, Los Angeles, Mnichov, Newport, New York, Paříž, Praha, Salzburg , Tokio, Londýn. Jeho nahrávky u firmy Supraphon byly časopisem Harmonie dvakrát vyhodnoceny jako nejlepší ve svých kategoriích, zahrnují kritiky ceněnou nahrávku všech Bachových violoncellových suit (podruhé pro Animal Music na barokní violoncello v roce 2018), Šostakovičových koncertů s dirigentem Maximem Šostakovičem a Pražskými symfoniky i oba koncerty Dvořákovy, A Dur (s klavíristou Janem Čechem) a h moll (s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem). Bártovým diskům s Kodályho sólovou sonátou a Martinů violoncellovými koncerty udělil londýnský časopis The Grammophone „Editor´s Choice“ . Jiří Bárta spolupracoval s Magdalenou Koženou na jejím albu „Songs“ pro Deutsche Grammophon oceněném Gramophone Award v r. 2004. V roce 2014 se stal kurátorem festivalu Dvořákova Praha, o rok později na tomto festivalu provedl Dvořákův violoncellový koncert h moll za doprodovu London Symphony Orchestra. V lonském roce pak s Terezií Fialovou oba violoncellové koncerty Dvořákovy s původním Dvořákovým klavírním doprovodem a na festivalu Struny podzimu 6 suit Johanna Sebastiana Bacha v jediném večeru. V roce 2015 natočil pro Českou televizi pořad “Můj pokus o mistrovský opus” v režii Jakuba Sommera oceněné jako nejlepší hudební dokument Prix CIRCOM v Irsku. Je spoluzakladatelem a dramaturgem Mezinárodního festivalu komorní hudby v Kutné Hoře. Hraje na nově postavené violoncello německého mistra Dietmara Rexhausena.

 

Jitka Baštová

Jitka Baštová v  letech 2004 – 2009 studovala na Konzervatoři Pardubice, kde absolvovala hru na akordeon. V průběhu studia přestoupila z klávesového na knoflíkový nástroj. Po absolvování konzervatoře byla přijata na Vysokou školu múzických umění v Bratislavě, kde v roce 2014 dokončila magisterské studium u prof. Borise Lenka. V roce 2013 absolvovala studijní pobyt ve Finsku na Sibeliově Akademii v Helsinkách. Během studia se zúčastnila několika soutěží. Mezi cenné úspěchy řadí účast na Mezinárodních soutěžích na Slovensku i v České republice. V současné době vyučuje na ZUŠ v Havlíčkově Brodě, kde v roce 2008 založila akordeonovou třídu na pobočce v Přibyslavi.
Na první pohled jedinečná a netradiční spolupráce s loutnistou Jindřichem Mackem vznikla již v roce 2009 a přináší zcela nové myšlenky i barevné nápady. Premiéra prvního společně připraveného koncertního pořadu s názvem „Doteky strun a kouzla měchu“ zazněla již 24. 7. 2011. Projekt „La Brise de France“, výjimečný svým programem zaměřeným pouze na francouzskou hudbu různých stylových epoch a vznikl v roce 2012. Koncertní program „Poslán jest od Boha anděl“ (2014) je koncipován pro liturgické období adventu. Projekt „Renaissance touches“ (2015) úspěšně navazuje na předešlé pořady a nese název podle soudobého díla zkomponovaného pro netradiční duo. V roce 2016 zaznělo v premiéře pásmo slova a hudby „Flos Florum“, oslavující Karla IV. a také koncert moderní hudby 20. a 21 století s názvem „Close your eyes and listen“ – Zavři oči a poslouchej. V roce 2017 vzniklo pásmo slova a československé hudby připomínající osobnost T. G. Masaryka a založení Československé republiky.
Sólový repertoár Jitky Baštové tvoří originální koncertní kompozice pro akordeon (V. Trojan, J. Hatrík, V. Zubitskij, F. Angelis, G. Clucevsek, J. Gänzer), ale i převzaté kompozice autorů starších epoch (D. Scarlatti, J. S. Bach, B. Martinů, J. Haydna, W. A. Mozart…). V období studia hrála na akordeon zn. Pigini. Od roku 2017 koncertuje na akordeon zn. Scandalli. Oba tyto zakázkové nástroje, pochází z dílen významných italských výrobců koncertních akordeonů.

Belfiato quintet

Komorní soubor Belfiato Quintet vznikl v roce 2005 a tvoří ho absolventi hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze. Soubor studoval na Pražské konzervatoři u Ondřeje Roskovce (Česká filharmonie, Afflatus Quintet), dále na HAMU ve třídě Štěpána Koutníka a spolupracoval s prof. Gottfriedem Pokornym (Universität für Musik und darstellende Kunst Wien).

Členové kvintetu jsou hráči předních orchestrů (Česká filharmonie, Orchestr Národního divadla, PKF – Prague Philharmonia). Získali také ocenění na mezinárodních interpretačních soutěžích, např. na soutěži ARD v Mnichově, Pražském Jaru a Concertinu Praga.

Belfiato Quintet je držitelem 1. ceny ze soutěže Antonína Rejchy na festivalu v rakouském Semmeringu. V roce 2011 získal soubor na mezinárodní soutěži dechových kvintet „Henri Tomasi“ v Marseille (Francie) 3. cenu společně s cenou za nejlepší provedení Tomasiho skladby.

Soubor vystupuje pravidelně v Čechách i v zahraničí. Představil se například v koncertní sezoně České filharmonie, Českého spolku pro komorní hudbu a komorních cyklech Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK a PKF – Prague Philharmonia. Spolupracoval s Českou televizí, Českým rozhlasem a společně vystoupil s Aflattus Quintetem nebo mezzosopranistkou Dagmar Peckovou. Na festivalu Pražské Jaro 2014 vystoupil Belfato Quintet v recitálu s programem skladeb českých autorů. S českým repertoárem se představil také např. v komorním cyklu Symfonického orchestru polského rozhlasu v Katowicích, dále např. na Českém velvyslanectví v Londýně a Tokyu.

V červnu 2017 vydal Belfiato Quintet své debutové CD v labelu Supraphon. Následovalo velmi úspěšné album Antonín Rejcha: Wind Quintets, které vyšlo v roce 2019 opět u labelu Supraphon. Za provedení Rejchových kvintetů na svém albu získalo Belfiato cenu Classic Prague Awards v kategorii „Komorní výkon“ za rok 2019.

Lubomír Brabec

Lubomír Brabec patří mezi nejvýznamnější koncertní kytaristy současnosti a kritika jej řadí ke špičce českého interpretačního umění. Pochází z Plzně, začínal jako houslista a ke kytaře se dostal až ve svých třinácti letech. Jako patnáctiletý vstoupil na plzeňskou konzervatoř a svá studia dokončil na konzervatoři v Praze. Významným mezníkem v jeho uměleckých začátcích byl úspěch, kterého dosáhl v roce 1974 na Mezinárodní kytarové soutěži v Paříži, kde získal titul laureáta. V roce 1980 získal stipendium britské vlády a pokračoval ve studiích na londýnské Royal Academy of Music, kde se ve světově proslulém Early Music Centre věnoval interpretaci dobové hudby minulých století se speciálním zaměřením na loutnovou literaturu
Lubomír Brabec spolupracuje s nejrenomovanějšími pěvci a sólisty / Gabriela Beňačková, Elizabeth Vidal, Alžběta Poláčková, Hana Jonášová, Lucie Bílá, Petr Dvorský, Štefan Margita, Daniel Hůlka, Roman Janál, Aleš Briscein, Lubomír Malý, Pavel Šporcl, Jiří Bárta, Jaroslav Svěcený, Vilém Veverka, Jitka Hosprová, Kateřina Englichová, Žofie Vokálková, Jan Mráček, Olga Šroubková, Václav Hudeček, Jiří Stivín a další/. Neméně atraktivní je jeho nahrávací činnost. Diskografie Lubomíra Brabce obsahuje více než 30 titulů /m.j. autorská alba F.Sor, J.S.Bach, F.Tárrega, N.Paganini, A.Vivaldi, H.Villa-Lobos, V. Trojan /. Za snímek Rodrigova Concierta de Aranjuez (Panton) byl roku 1986 oceněn „Zlatým štítem“ za nejlepší nahrávku roku. Brazilská vláda mu v roce 1989 udělila Medaili Heitora Villa-Lobose. Od firmy Supraphon Records, obdržel dvě zlaté desky první v roce 1991 za desku Transformace a druhou v roce 1996 za nahrávku Vivaldiho koncertů. Za nahrávku „Suburban Path“ získal v Číně v roce 1995 Golden Song Prize. V roce 2003 byl oceněn vydavatelstvím Multisonic Zlatou a Platinovou deskou za CD Vánoční Transformace. V roce 2013 získal od firmy Supraphon Diamantovou desku za půl milionu prodaných desek. V témže roce při příležitosti státního svátku obdržel na Pražském hradě od prezidenta republiky Medaili I.stupně za zásluhy o stát v oblasti umění. V roce 2018 byl oceněn Multiplatinovou deskou vydavatelství Multisonic.
Jako první hudebník na světě uskutečnil v roce 1997 koncert v šestém světadílu, v Antarktidě. Lubomír Brabec je aktivní jachtař. Zabývá se také lyžováním ve volném terénu, canyoningem a potápěním. Třikrát navštívil Antarktidu. V roce 2004 se zúčastnil jachtařské expedice přeplutí Drakeova průlivu do Antarktidy. 

Karolína Cingrošová

Karolína působí jako koncertní zpěvačka a je stálou hostující sólistkouNárodního divadla moravskoslezského v Ostravě. Je velice všestranná. Zaměřuje se na klasický i moderní operní repertoár, věnuje se písňové tvorbě,oratorní i staré hudbě, ráda si udělá výlet i do oblasti španělských zarzuel, klasického muzikálu nebo swingu. Začínala v Dětské opeře Praha, se kterou pravidelně vystupovala na různých pražských i zahraničních scénách (Rakousko, Německo, Francie, Japonsko). Studovala na Pražské konzervatoři, kde byla její profesorkou mezzosopranistka Jiřina Přívratská, a poté u tenoristy Zdeňka Šmukaře na JAMU v Brně. Následně absolvovala postgraduální studium na Univesität Mozarteum v Salzburgu, kde ji vedla norská sopranistka Kjellaug Tesaker. Karolína je vítězkou písňové soutěže Bohuslava Martinů, získala ocenění v Duškově pěvecké soutěži, v pěvecké soutěži v Olomouci a letos si přivezla 2.místo z Wiener Danubia talents international music competiton, která se konala ve Vídni. Několikrát se aktivně zúčastnila pěveckých kurzů u renomovaných pěvkyň Dagmar Peckové a Martiny Jankové, kde měla také možnost spolupracovat s klavíristy Ivo Kahánkem a GérardemWyssem,a byla také aktivní posluchačkou kurzů ve Vídni u někdejšího sólisty vídeňské Statní opery Bojidara Nikolova. Karolína v současné době koncertuje u nás i v zahraničí, v Rakousku, Německu nebo Francii, kde také nějaký čas žila. Jako sólistka účinkuje s takovými tělesy, jako jsou Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, Karlovarský symfonický orchestr, Ústřední hudba Armády ČR anebo Barocco sempre giovane či Rychnovský chrámový sbor. Pravidelně spolupracuje s umělci, jako jsou kytarista Lubomír Brabec, hobojista Vilém Veverka, harfistka Kateřina Englichová a cembalistka Barbara Maria Willi. Účinkovala na festivalech Dvořákova Nelahozeves, Tóny Chodovské tvrze, Smiřické svátky hudby, Jihočeské Nové Hrady, na Svatojánském hudebním festivalu, Film Music Prague v pražském Rudolfinu, ve Foru Karlín nebo v Kongresovém centru v Praze. Vystoupila na Festivalu tří katedrál, v jehož rámci zazpívala v katedrále svatého Štěpána ve Vídni nebo v chrámu svatého Víta v Praze. Karolína je dramaturgyní hudebního festivalu Hudba z ráje.

Coro incanto Alpino (ITA)

Na mimořádném shromáždění 20. ledna 2017 bylo rozhodnuto, že sbory – Il Coro Monte Stivo Val di Gresta a Alpine Voices Mori, existující v sousedících obcích Mori a Ronzo-Chienis, budou spojeny. Tato „fúze“ byla usnadněna tím, že již rok předtím byly oba sbory řízeny sbormistryní Mattií Culmoneovou, která se nadále ujala stejné funkce ve sboru nově vzniklém, který přijal nové jméno: Coro incanto Alpino. Po sloučení se sbor účastnil řady sborových akcí (Castelfranco Veneto, Laives, Ravenna, Buttenheim (DE)) a rozličných slavností k 100. výročí 1. světové války.

 

Czech Brass

Žesťový soubor Czech Brass byl založen již v roce 1991, tehdy nadšenými studenty Pražské konzervatoře. Původně šlo o žesťové kvinteto, které se s jeho postupujícími hudebními nároky rozrostlo o další dva nástroje. Hlavní myšlenkou tohoto rozhodnutí bylo seskupit špičkové hráče a využít jejich kvalit. Ruku v ruce s tím začalo i rozšíření jejich repertoáru o hudbu, kterou do té doby zatím nehráli. Z tohoto důvodu vystupují na větších koncertech posíleni o kytaru a dva hráče na perkusní nástroje. Dnes můžou v podstatě splnit veškerá přání pořadatelů. Soubor Czech Brass má široký interpretační záběr. V jeho podání zaznívají skladby od renesance, přes baroko, klasicismus, romantismus až k jazzu popu, funky a filmové hudbě. Významnou měrou se zde uplatňuje i interpretace autorské hudby. Ve spolupráci s Českým rozhlasem soubor vytváří projekty nahrávek soudobé hudby, kterou komponují přední současní autoři, jak se říká tzv. na míru. V roce 2013 napsal pro soubor Czech Brass skladbu český skladatel Juraj Filas, světoznámý autor komponující často pro žesťové nástroje. Všichni členové souboru jsou lidé na svých místech. Každý ve svém profesním životě je hudební veřejností velice ceněn. Působí nejen jako orchestrální hráči, ale mají na svém kontě i bohatou sólovou a komorní činnost. Někteří jsou i pedagogové pražské Akademie múzických umění.

… číst více

Česká filharmonie

Česká filharmonie, která slaví své 126. výročí, odehrála svůj první koncert 4. ledna roku 1896. V Rudolfinu tehdy pod taktovkou samotného Antonína Dvořáka uvedla čistě dvořákovský program, jehož součástí byla i světová premiéra skladatelových Biblických písníč. 1 až 5. Dnes se orchestru dostává uznání nejen za jeho kanonické interpretace hudby českých skladatelů, kterou propaguje od svého založení, ale je znám také svým silným vztahem k dílu Dvořákových přátel Johannese Brahmse a P. I. Čajkovského a rovněž k dílu Gustava Mahlera, který v roce 1908 s Českou filharmonií uvedl světovou premiéru své Sedmé symfonie.
V pozoruhodné a slavné minulosti České filharmonie hrála roli geografická poloha jejího působiště v srdci Evropy i dramatické politické dějiny českých zemí, jejichž výmluvným symbolem je Smetanova Má vlast. První úplné provedení Mé vlasti se konalo v roce 1901 ve smíchovském pivovaru; v roce 1925 ji Václav Talich uvedl na prvním koncertě filharmoniků, který byl živě přenášen rozhlasem, a pět let poté se stala i prvním dílem, jež orchestr nahrál na desku. Když Joseph Goebbels za nacistické okupace požadoval, aby Česká filharmonie vystoupila v Berlíně a v Drážďanech, Talich dal jako vzdorné gesto na program právě Mou vlast. Tutéž skladbu pak v roce 1945 řídil Rafael Kubelík na „koncertě díkuvzdání“ za čerstvě osvobozené Československo, a o 45 let později vybral Mou vlast znovu na program koncertu u příležitosti prvních svobodných voleb v Československu. V listopadu 2020 šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov s Českou filharmonií provedením celého cyklu připomněli 30. výročí tohoto historického okamžiku a založili tak novou tradici každoročního mimořádného koncertu pro svobodu a demokracii, vztahujícího se k odkazu sametové revoluce, který v roce 2021 bude řídit hlavní hostující dirigent Jakub Hrůša.

… číst více

Karel Dohnal

Karel Dohnal, neúnavný a nadšený propagátor klarinetu jako sólového nástroje a zároveň jeden z nejrespektovanějších klarinetistů současnosti se celou svoji dosavadní kariéru snaží přinášet na své koncerty i do nahrávacích studií díla objevné dramaturgie, jsouce přesvědčen, že technické a výrazové možnosti klarinetu umožňují, aby byl tento nástroj rovnocenným partnerem například houslím, klavíru či violoncellu, jakkoliv je repertoárově poněkud handicapován. Karel Dohnal tak pomáhá zpět na výsluní skladbám, na které se poněkud pozapomnělo, ale které si zaslouží být hrány spolu s již dobře známými díly. Jako jeden z výsledků této snahy může být považováno i právě vydané CD, neboť Koncert pro klarinet a orchestr Rudolfa Kubína či koncertantní 6. symfonie Miloslava Kabeláče totiž mohou směle konkurovat takové stálici klarinetového repertoáru jakou je bezesporu Koncert pro klarinet a orchestr Jeana Francaixe.

Jako sólista v dílech Carla Nielsena, Krzystofa Pendereckeho, Aarona Coplanda, Trygve Madsena, Jana Franka Fischera, Ondřeje Kukala, Wolfganga Amadea Mozarta, Carla Marii von Webera, Františka Vincence Kramáře, Jana Václava Stamice i velkého množství dalších autorů se Karel Dohnal představil publiku v mnoha zemích Evropy, Asie, Severní i Jižní Ameriky, a to jak v komorních recitálech, tak za doprovodu orchestrů Prague Philharmonia, Pražského komorního orchestru, Janáčkovy filharmonie Ostrava, Jihočeské komorní filharmonie, Filharmonie Lvov, Filharmonie Sczeczin, Bělehradské filharmonie, Pardubické komorní filharmonie, Českého komorního orchestru, Talichovy komorní filharmonie, Hofer Symphoniker a dalších ansámblů.

… číst více

Duo Kchun – Martin Prokeš a Marek Šulc

Martin Prokeš vystudoval teplickou konzervatoř a poté pokračoval ve studiu v Praze na HAMU ve třídě profesorky Magdaleny Hajóssyové. Jako sólista vystupoval se Severomoravskou filharmonií Olomouc, Filharmonií Hradec Králové a Janáčkovou filharmonií. Podílel se na provedení Oratoria ke svatému Mikuláši Benjamina Brittena či Matoušových pašijí Johanna Sebastiana Bacha. Spolupracuje se soubory zabývajícími se historicky poučenou interpretací staré hudby, jako jsou Musica Florea, Ensemble Inégal nebo Capella Regia. Dvacet let byl členem souboru Schola Gregoriana Pragensis a dvanáct let také jeho manažerem. Jako zakladatel a ředitel již osmmnáctý rok stojí v čele festivalu Lípa Musica a je členem správní rady Nadačního fondu Ozvěna pomáhajícího dětem se sluchovým postižením.

Marek Šulc na pražské HAMU vystudoval zpěv (prof. Miloslav Podskalský) a hudební management. Pod vedením Martina Haselböcka se několikrát účastnil mistrovských kurzů barokní hudby v rakouském Gmundenu. V letech 2004–2018 byl členem souboru Schola Gregoriana Pragensis. Pravidelně spolupracuje se soubory Collegium 1704 nebo Cappella Mariana. V roce 2010 účinkoval jako člen vokálního ansámblu na několika koncertech Bobbyho McFerrina. Je členem umělecké rady festivalu Lípa Musica a hudebním ředitelem rádia Classic Praha.

Kateřina Englichová

Patří k výrazným osobnostem českého interpretačního umění. Spolupracovala s významnými umělci a soubory, jak v zahraničí –Mstislav Rostropovič, Carol Wincenc, Eugenie Zukerman, Robert Davidovici, Michael Kofler, Robert Stallman, ad., tak u nás – Josef Suk, Pavel Šporcl, Jitka Hosprová, Ivan Ženatý, Martin Kasík,Vilém Veverka, Škampa kvarteto, Pražákovo kvarteto, Kvarteto Martinů, Haas Quartet ad.

Jako sólistka spolupracovala s dirigenty Zdeňkem Mácalem, Jiřím Bělohlávkem, Ondřejem Kukalem, Jakubem Hrůšou ad. Několik let hrála s Filadelfským orchestrem a měla možnost pracovat s dirigenty jako jsou Simon Rattle, Claudio Abbado,Riccardo Muti, Wolfgang Sawallish, Michael Tilson-Thomas, Seiji Ozawa ad. Zúčastnila se festivalů – Tanglewood, Tucson Music Festival v USA, Red Sea Festival v Izraeli, Pacific Music festival v Japonsku, Pražské jaro, Pražský podzim, Marnach (Lucembursko), Carintischer Sommer (Rakousko), Sarajevská zima (Bosna) ad.

Vedla mistrovské kurzy v USA (Juilliard School of Music, Curtis Institute of Music), Kanadě, Hongkongu, Itálii a Lucembursku. Každé léto vede kurzy na festivalu Ameropa a harfové kurzy v Santuario di Crea v Itálii.

… číst více

Epoque Orchestra

Epoque Orchestra, složený kolem známého tělesa Epoque Quartet, má za 10 let své existence na svém kontě účinkování na mnoha významných pódiích v Česku i v zahraničí. Namátkou vybíráme účinkování na prestižním festivalu Pražské Jaro, turné Symphonicum s Ondřejem Brzobohatým, velkolepý Kabaret Wanted s Dagmar Peckovou v pražské Lucerně, nebo slavnostní koncert 100 let OSA v Hudebním divadle Karlín.
Epoque Orchestra se úspěšně podílel již na necelé stovce filmových, televizních a divadelních projektů. Opět namátkou jmenujme hudbu k filmům „Colette“, nebo „Láska je Láska“, televizní seriály „První republika“, nověji pak „Bohéma“ , nebo „Četníci z Luhačovic“.

Epoque quartet

Multižánrový Epoque Quartet v roce 2019 oslavil 20 let od svého založení. Během této doby si našel pevné místo na české a evropské hudební scéně, výrazně posunul hranice kvartetního repertoáru a vyprofiloval se ve špičkový soubor, který je zván ke spolupráci celou řadou skvělých hudebníků z různých odvětví muzikantské branže.

Z výčtu nejzajímavějších projektů jmenujme turné s Danem Bártou a Ilustratosphere, spolupráci s kapelami Monkey Business, Tatabojs, Clarinet Factory, nebo koncerty a nahrávky s Michalem Pavlíčkem, Gregory Porterem, Lenkou Dusilovou, Robertem Balzarem, Dashou, Ondřejem Brzobohatým, Tomášem Klusem, Jiřím Kornem, Matějem Ruppertem, na poli klasičtějším pak s Dagmar Peckovou, Danielem Hopem, Radkem Baborákem, Ivanem Klánským, Adamem Plachetkou a dalšími.

… číst více

Terezie Fialová

Terezie Fialová patří mezi nejtalentovanějších české pianistky a navzdory svému mládí je i vyhledávanou komorní partnerkou mnoha předních českých a zahraničních sólistů. S orchestrem debutovala již jako dvanáctiletá a do svých dvaceti let se věnovala paralelně také hře na housle a to v mezinárodním měřítku. Absolventka pražské HAMU ( I. Klánský) a Hochschule für Musik und Theater Hamburg (N. Schmidt) je laureátka několika mezinárodních soutěží ( Itálie, Holandsko, Rusko), vystupuje pravidelně na významných festivalech (Praha, Basel, Vevey, Hamburg, Sarajevo, Paříž, Madrid, New York, Washington ad. ) a je členkou klavírního tria Eben trio se kterým zvítězila na mezinárodní soutěži komorních souborů v Lausanne. Jako jediná česká pianistka se zúčastnila prestižní Verbier Festival Academy 2013 ve Švýcarsku pod vedením M. Presslera a G. Takacze – Nagy. Úspěšný debut na mezinárodním festivalu komorní hudby v americkém Newportu 2014 kritika označila jako „stunning performance and very bright future“. Podílela se na natočení tří CD, deska věnovaná skladateli Petru Ebenovi získala oceněni „Recording of the Months“ a „IRR Outstanding“. V loňském roce provedla na festivalu Pražské Jaro ve spolupráci s orchestrem hl. města Prahy FOK a pod taktovkou Pietari Inkinena málo uváděný Klavírní koncert Petra Ebena. S Josefem Somrem vystupuje v programu divadla Viola o Leoši Janáčkovi a Kamile Štösslové “ Listy důvěrné”.

Johanna Haniková

Johanna Haniková (klavír) – dvojnásobná laureátka Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže a držitelka Ceny Bedřicha Smetany, studovala hru na klavír na Janáčkově konzervatoři v Ostravě u prof. Moniky Tugendliebové. Již v rámci svých studií na konzervatoři se prosadila jak v národních soutěžích, tak i na poli mezinárodním – 1. cena Prague Junior Note, 1. cena Pro Bohemia, titul laureáta na mezinárodní klavírní soutěži „Mladý klavír Pražské konzervatoře“. Johanna Haniková vyvíjí bohatou koncertní činnost jak v oblasti komorní hudby, tak i v oblasti sólové. Jako sólistka spolupracovala s Orchestrem Národního divadla, Filharmonií B. Martinů, Janáčkovou filharmonií Ostrava, Moravskou filharmonií či Plzeňskou filharmonií. Vystupovala na významných hudebních festivalech u nás i v zahraničí – Talentinum, MHF Janáčkův máj, Autunno Musicale a Como, Bruno Walter Musiktage, Prag-Live (Künstler zu Gast in Wolfsburg), Svátky hudby v Praze, Pražské klarinetové dny, Smetanovské dny Plzeň (v rámci finále 32. ročníku MSKS 2016), a dalších. V oblasti komorní hudby spolupracuje s houslistou Jakubem Junkem a rovněž se svou sestrou, houslistkou Miriam Magdalenou Hanikovou. Je členkou souboru Mucha trio (spolu s houslistkou Ludmilou Pavlovou a klarinetistkou Annou Paulovou). Významná je taktéž její spolupráce se sólistou ND a Státní opery Praha Ivo Hrachovcem, se kterým v r. 2014 vydala CD se skladbami Leoše Janáčka. Své klavírní umění pravidelně zdokonaluje na kurzech vedených významnými osobnostmi světového interpretačního umění (Ivan Klánský, Eugen Indjić, Ivo Kahánek, Andrzej Jasiński, Marina Samson Primachenko, Behzod Abduraimov, Irvin Venyš, Phillip Cuper). V současné době studuje hru na klavír v magisterském programu Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze ve třídě prof. Ivana Klánského.

Magdaléna Heboussová

Magdaléna Heboussová v roce 2021 absolvovala Pražskou konzervatoř, kde byla žačkou Moniky Brychtové. Během studií na PK měla příležitost několikrát spolupracovat s Barokním orchestrem Pražské konzervatoře a vystoupit tak například na festivalu BACH for ALL v Praze nebo na Haydnových hudebních slavnostech v Plzni. V Divadle Na Rejdišti se mimo jiné představila jako Komtesa Stazi v operetě Čardášová princezna a pak především jako Mařenka v absolventském představení Prodané nevěsty. Studium na Pražské konzervatoři uzavřela absolventským koncertem v doprovodu Karlovarského symfonického orchestru. Od podzimu 2021 je studentkou pražské HAMU, kde se dále vzdělává pod vedením Heleny Kaupové. Na profesionální scéně DJKT v Plzni debutovala v říjnu 2021 rolí Kristy v Janáčkově opeře Věc Makropulos. Je držitelkou ocenění řady soutěží. Posledním a největším dosavadním úspěchem bylo udělení 3.ceny v kategorii Junior a několik vedlejších ocenění na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech.

Ahmad Hedar

Klavírista, zpěvák, korepetitor a vocal coach Ahmad Hedar se narodil v Rychnově nad Kněžnou. Již od dětství začal zpívat v pěveckém sboru Pueri Gaudentes. Se sborem pravidelně účinkoval ve Státní opeře Praha v inscenacích Turandot, Carmen či Orlando Furioso. Hru na klavír studoval pod vedením skvělých umělců, jakými jsou Jan Bartoš, Irina Kondratěnko, Martin Kasík a další. Svá studia završil na HAMU v Praze ve třídě Martina Kasíka a Františka Malého.  Své pěvecké umění zdokonaloval pod vedením renomovaných pedagogů a umělců – Magdalena Hajjosyova, Paolo de Napoli, Vladimír Chmelo a Natalia Melnik.

… číst více

Ladislav Horák

Ladislav Horák je absolventem Pražské konzervatoře a Západočeské university v Plzni u prof. Jaroslava Vlacha. Během studií se stal vítězem národní soutěže v Hořovicích (1990) a laureátem mezinárodních soutěží v Andoře, Itálii a Španělsku (1987-1990). Koncertuje jako sólista, komorní hráč a za doprovodu orchestrů (Symfonický orchestr Hl. města Prahy FOK, Moravská filharmonie Olomouc, Severočeská filharmonie Teplice, Pražská komorní filharmonie, Sukův komorní orchestr, Westmont Philharmonia Accordion Orchestra, Fisorchestra Marchigiana). Pravidelně vystupuje na prestižních festivalech v Severní Americe, Asii i po celé Evropě. Je propagátorem a prvním interpretem skladeb soudobých českých a zahraničních autorů, které pravidelně nahrává pro česká i mezinárodní média (Český rozhlas, Klassikradio-D, Classical WQED-USA) a vydává ve svém nakladatelství Edition Rondo Prague. Natočil a podílel se na desítce kompaktních disků. Patří mezi nejvýznamnější reprezentanty italské nástrojařské firmy Borsini.

… číst více

Debashish Chaudhuri (Indie)

Hudební cítění a strhující interpretace dirigenta Debashishe Chaudhuriho vychází z unikátního spojení indické a evropské kultury. Rodák z indické Kalkaty žije již skoro 20 let ve střední Evropě, kam přišel z touhy po evropské klasické hudbě. Jako první Ind studoval dirigování na Pražské konzervatoři a v této době také navázal úzký vztah s rodinou Antonína Dvořáka. Poté pokračoval ve studiích na Accademia Chigiana v italské Sieně pod vedením Gianluigi Gelmettiho, jehož učiteli byli slavní dirigenti Franco Ferrara, Hans Swarowsky a Sergiu Celibidache. V roce 2004 získal 1. cenu na dirigentské soutěži ve švýcarském Lausanne a o rok později se probojoval jako první Ind mezi finalisty na nejprestižnější dirigentské soutěži v Besançonu ve Francii.

 

Chaudhuri velmi rád objevuje zajímavá zapomenutá či málo uváděná hudební díla, nebo díla inspirovaná Indií a Asií. Věří ve vzájemnou komunikaci mezi východním a západním uměním v jejich čisté podobě. Uvedl tak již řadu originálních programů, které se setkaly s velmi příznivými ohlasy kritiky i publika.

… číst více

Jana Chaudhuri

Klavírní umění Jany Chaudhuri vyniká výjimečnou energií, hlubokou emocionalitou a obdivuhodně širokým dynamickým rozsahem. Svou temperamentní hrou zaujala již nesčetné posluchače na českých, evropských i asijských pódiích. Je první českou klavíristkou, která koncertovala v Indii. V roce 2016 byla pozvána jako sólistka v Čajkovského Klavírním koncertu b moll na turné Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, jež koncertovala jako první český orchestr v Indii po 57 letech. Pro velký úspěch filharmonie své turné po dvou letech zopakovala a Jana uvedla Rachmaninův druhý klavírní koncert c moll.

Česká klavírní firma Petrof Janu zařadila do kruhu umělců PETROF Art Family. Na jejich pozvání vystupovala společně s klavíristou Igorem Ardaševem ve slavném čínském Poly Theatre v Pekingu a v roce 2018 uspořádala koncertní turné po jedenácti čínských městech. V roce 2017 se stala součástí „Prague Multicultural Music Project“ se Stratus Chamber Orchestra (USA), jež je mimořádným počinem spojujícím hudebníky z různých zemí světa. Vytvořila rovněž unikátní umělecké projekty, v nichž se propojuje západní klavírní hudba s indickým klasickým tancem Bharata Natyam či Kathak.

… číst více

Chuhei Iwasaki (Japonsko)

Chuhei Iwasaki je český dirigent pocházející z Japonska. Narodil se roku 1987 u rybího trhu Tsukiji v Tokiu. Od dětství se věnoval hře na housle, v letech 2003-2006 studoval na konzervatoři Toho Gakuen v Tokiu, poté na Pražské konzervatoři spolu s obory skladba a dirigování (2007-2013). Od roku 2012 se aktivně věnuje dirigování, které studoval také na Akademii múzických umění v Praze.

Od roku 2014 je pedagogem na Pražské konzervatoři (dirigent smyčcového orchestru) a šéfdirigentem Filmové filharmonie. V roce 2018 se stal šéfdirigentem prvního českého žesťového orchestru Moravia Brass Band a od září 2019 je stálým hostujícím dirigentem Plzeňské filharmonie.

… číst více

Robert Jindra

Robert Jindra absolvoval Pražskou konzervatoř v oborech klasický zpěv (1999) a dirigování (2003). V roce 2001 nastudoval světovou premiéru oper soudobého skladatele Vladimíra Wimmera Rytíř a smrt a Jelizaweta Bam na scéně Státní opery Praha. Od téhož roku působí v pražském Národním divadle, kde nastudoval například světovou premiéru opery Tomáše Hanzlíka Lacriame Alexandri Magni (Slzy Alexandra Velikého), Smetanovy Dvě vdovy a Mozartovu operu Così fan tutte. V Národním divadle dále dirigoval řadu děl českého i světového operního repertoáru (Smetana – Tajemství, Janáček – Káťa Kabanová, Mozart – Don Giovanni a Figarova svatba, Bizet – Carmen, Verdi – Falstaff ad.).

V letech 2010–2015 byl hudebním ředitelem opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, kde dosud hudebně nastudoval například Massenetova Werthera, Janáčkovu Její pastorkyni, Věc Makropulos a Káťu Kabanovou; Verdiho Falstaffa a La traviatu, Hindemithova Cardillaca, Pucciniho Bohému, Dvořákovu Armidu, Catalaniho La Wally, Wagnerova Lohengrina nebo Smetanovu Čertovu stěnu. S ostravským operním souborem připravil rovněž mozartovský Galakoncert Adama Plachetky, Galakoncert Evy Urbanové, mimořádný koncert Verdi GALA, Galakoncert Olgy Romanko a Gustava Porty nebo reprezentativní koncert k Roku české hudby 2014 s názvem České operní gala. V únoru 2012 hostoval ve Státním divadle v Košicích, kde nastudoval Janáčkovu operu Její pastorkyňa. Robert Jindra pravidelně spolupracuje například s orchestrem Praga sinfonietta, komorním orchestrem Virtuosi Pragenses, Pražskou komorní filharmonií, Českým národním symfonickým orchestrem, Plzeňskou filharmonií (Smetana, Fibich), Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK (Suk, Fauré, Jolivet – sólista Dag Jensen) nebo se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu (Galakoncert Olgy Peretyatko a Štefana Kocána). V rámci Mezinárodního hudebního festivalu Janáčkův máj 2012 dirigoval Galakoncert Feruccia Furlanetta (s orchestrem opery NDM), o rok později ve spolupráci s festivalem a Janáčkovou filharmonií Ostrava připravil mimořádný koncert WAGNER GALA (se sólisty Maidou Hundeling a Tomaszem Koniecznym). V rámci Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro 2014 byl dirigentem Galakoncertu Adama Plachetky (s Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín). V srpnu 2013 byl jmenován hudebním ředitelem Opery pražského Národního divadla, kde následně hudebně nastudoval novou inscenaci Janáčkových Příhod lišky Bystroušky, obnovené premiéry Janáčkovy Její pastorkyně a Smetanovy Libuše a mimořádné koncerty Mozartovy narozeniny (se sólisty Janou Kurucovou a Adamem Plachetkou) a České operní gala. Od září 2021 je rovněž šéfem Státní filharmonie Košice.

Ludmila Juránková

Ludmila Juránková hraje na klavír od svých tří let. Od svých osmi do osmnácti let patřila mezi modelové žáky pro praxi studentů Hudební akademie múzických umění v Praze, kam si ji vybrala doc. Dagmar Šimonková.
V roce 2006 nastoupila na Pražskou konzervatoř (prof. Emil Leichner) a po třech letech přestoupila do klavírní třídy prof. Milana Langera, u kterého absolvovala v roce 2012 s Klavírním koncertem a moll Edwarda Hagerupa Griega a orchestrem. Od svých devíti let se věnuje také hře na varhany, kterou v roce 2007 začala studovat na Pražské konzervatoři u prof. Jana Hory. Absolvovala v roce 2013 se Symfonií č. 5 Charles-Marie Widora.
Po maturitě se rozhodla změnit své zaměření a souběžně se studii na Pražské konzervatoři nastoupila na vysokou školu, v roce 2016 absolvovala magisterský obor Veřejná a sociální politika na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Sedm let pracovala na Ministerstvu vnitra, k hudbě se však poté vrátila na plný úvazek a dnes vyučuje na Pražské konzervatoři. Mimoto je varhanicí v kostele sv. Gotharda v pražské Bubenči a aktivní klavírní korepetitorkou.

Lucie Kaňková

Sopranistka Lucie Kaňková studovala zpěv na Bernské a Lucernské univerzitě ve Švýcarsku pod vedením profesorky Barbary Locher, od roku 2017 se věnuje doktorskému studiu na pražské HAMU.

Lucie Kaňková je nositelkou mnoha cen. Mezi stěžejní patří Mezinárodní pěvecká soutěž Antonína Dvořáka v Karlových Varech, kde nejprve v kategorii Junior získala druhé místo a o rok později (2016) vyhrála hlavní kategorii Opera s 8 dalšími oceněními, včetně smluv s divadly, orchestry a festivaly. Dále je laureátkou soutěže American International Czech & Slovak Voice Competition v USA (2. cena a zvláštní cena poroty), soutěže Nadace Bohuslava Martinů (2. cena a všechny zvláštní ceny), nejnověji i soutěže Bologna International Vocal Competition v Itálii (3. cena) a vítězkou soutěže Opernspiele Munot ve Švýcarsku s angažmá do role Královny noci. V létě 2020 získala 2. cenu v IFAC HANDA Australian Singing Competition – Audience Prize. V lednu 2021 se stala absolutní vítězkou soutěže Nomea Competition a získala titul The Best Opera Singer.

V sezóně 2014/15 byla Lucie Kaňková angažována v Theater Biel-Solothurn. Od roku 2014 je také oficiální sólistkou švýcarského sboru a orchestru de Lancy-Genève. V roce 2016 inscenovala svůj vlastní operní projekt Ariadne od Bohuslava Martinů, ve kterém zpívala roli Ariadny ve Švýcarském Bielu a Baselu. V této roli se také uvedla v roce 2018 v Deutsche Oper am Rhein v Německu. V roce 2018 ztvárnila roli Kuchtíka v produkci Dvořákovy Rusalky Národního Divadla Brno.

Lucie vystoupila v roce 2019 s velkým ohlasem jako sólistka Olomouckých barokních slavností, Janáčkova máje a festivalu Hortus Magicus v Kroměříži v roli ČasuŠtěstěny v opeře Il tribunale di Giove Karla Ditters von Dittersdorfa. V loňské sezoně Lucie ztvárnila ve Slezském divadle Opava role Ännchen v Čarostřelci C. M. von Webera, Violetty Valéry ve Verdiho La Traviatě a Susanny ve Figarově svatbě W. A. Mozarta. V sezoně 2020/2021 se také představila v hlavní roli Poppey v Monteverdiho opeře Korunovace Poppey v DJKT v Plzni či jako Fiordiligi v Mozartově opeře Così fan tutte v Českých Budějovicích. Jako Královna noci se představí v Mozartově Kouzelné flétně v pražském Stavovském divadle a v Jihočeském divadle, dále jako Elvíra v Italce z Alžíru v Plzni, GildaDonna Anna v Opavě nebo Barče v Ostravě.

Začátek nové operní sezony 2021/22 zahájila La Traviatou v moldavském Kišiněvu po boku tenoristy světového renomé Celsa Albela a gala koncertem v Oděse k 30. výročí nezávislosti Ukrajiny. 14. září debutuje jako Královna noci v pražském Stavovském divadle.

V současnosti nadále spolupracuje s prof. Barbarou Locher a KS Gabrielou Beňačkovou.

Karlovarský symfonický orchestr

Karlovarský symfonický orchestr je jedním z nestarších orchestrů v Evropě. Založen byl už roku 1835 skladatelem, houslistou a dirigentem Josefem Labitzkým jako sezónní lázeňské těleso. O čtyřicet let později jej Labitzkého syn August proměnil ve stálý symfonický orchestr s všestranným repertoárem. Významným počinem orchestru bylo uvedení kontinentální premiéry Novosvětské symfonie Antonína Dvořáka v Poštovním dvoře 20. července 1894.

Vyjmenovat všechny významné osobnosti, které byly a jsou s Karlovarským symfonickým orchestrem spojené, je nesplnitelný úkol. Za všechny jmenujme alespoň houslistu a dirigenta Roberta Manzera, díky kterému získal orchestr vynikající vztahy s významnými osobnostmi evropské hudby, mimo jiné s Pablem Casalsem a Richardem Straussem. S orchestrem spoluúčinkovali renomovaní dirigenti Jiří Bělohlávek, Dean Dixon, Aram Chačaturjan, Zdeněk Košler, Charles Mackerras, Libor Pešek, Petr Altrichter, Leoš Svárovský, klavíristé Emil Gilels, Ivan Moravec, Ivan Klánský, Ivo Kahánek, houslisté David Oistrach, Václav Hudeček, Gidon Kremer, Josef Suk, Jiří Vodička, Pavel Šporcl nebo Ivan Ženatý, violoncellisté Mstislav Rostropovič, Jiří Bárta nebo Michaela Fukačová, cembalistka Zuzana Růžičková, pěvci Magdalena Hajóssyová, Eva Urbanová, Adam Plachetka a další.

… číst více

Daniel Kfelíř

Daniel Kfelíř pochází z Plzně, kde na tamní konzervatoři vystudoval zpěv u doc. Svatavy Luhanové. V letech 2015 až 2021 byl studentem na pražské HAMU ve třídě prof. Ivana Kusnjera. Nyní studuje na rakouské vysoké škole Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídní ve třídě prof. Margit Klaushofer. Účastnil se pěveckých kurzů u E. Randové, G. Bouillet, L. Eustis, O. Escalady  a A. Carangela. Na Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech – kategorie Operní naděje získal 1. místo a zvláštní cenu J. Markové za interpretaci českých autorů. V kategorii Junior obdržel též 1. cenu včetně dalších pěti mimořádných cen, jako byla například Cena nastudování operní role v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni. Byl laureátem na Soutěžní přehlídce konzervatoří v Pardubicích nebo na Písňově soutěži Bohuslava Martinů v Praze. Během studia na konzervatoři nastudoval mj. role Demetria v Purcellově Královně víl a Figara v Mozartově Figarově svatbě,  na HAMU k nim připojil Guglielma v Così fan tutte a Štěpána v Martinů Ženitbě. Nastudoval také některé barytonové role v Divadle J. K. Tyla v Plzni a již tento rok debutoval v Národním divadle v Praze. Působil také jako host na Barokní noci v Českém Krumlově nebo na festivalu Hudební léto Jezeří. Vystupuje také koncertně doma i v zahraničí.

Amir Khan (SR)

Amir Khan (*1991 v Čadci), je slovenský tenorista. Absolvoval Státní konzervatoř v Bratislavě, kde v letech 2010-2016 studoval pod vedením Mgr. art Dagmar Livorové. Ve stejné době byl i posluchačem Lékařské fakulty Univerzity Komenského a po úspěšném zakončení studia mu byl udělen titul doktora všeobecného lékařství. Momentálně lékařskou praxi nevykonává a věnuje se pouze pěvecké profesi.
Od listopadu 2016 je hostujícím sólistou Slovenského národního divadla, kde debutoval rolí Jeníka ve zkrácené verzi opery Prodaná nevěsta. V sezóně 2017/2018 se představil jako Florvile v Rossiniho opeře Il signor Bruschino. Na Nové scéně účinkoval v Lehárově operetě Veselá vdova, ve které ztvárnil roli Camille de Rosillon a měl možnost jevištní spolupráce s významnými umělci jako Miroslav Dvorský, Adriana Kohútková apod.
V říjnu 2018 debutoval v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích opět jako Jeník v opeře Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany, ve stejném měsíci vystoupil v Slovenském národním divadle ve výročních představeních opery Krútňava slovenského skladatele Eugena Suchoně. V roce 2019 se stal sólistou souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, kde se v březnu uvedl rolí Arbace v Mozartově Idomeneovi, v dubnu nastudoval roli Abdalla v opeře Nabucco Giuseppa Verdiho a dvojroli Hadráře a Kramáře v opeře Iris italského skladatele Pietra Mascagniho. Sezónu uzavřel postavou Jeníka ve Dvořákově opeře Šelma sedlák.

… číst více

Adam Klánský

Adam Klánský se narodil 26.02.2001 v Praze. Na violoncello začal hrát v pěti letech pod vedením Kateřiny Hroníkové v ZUŠ Jana Hanuše. Od roku 2016 studoval u prof. Michala Kaňky a v současné době je posluchačem 4. ročníku Pražské konzervatoře, kde studuje ve třídě prof. Petra Nouzovského.
Již v šesti letech získal 2. cenu v soutěži Prague Junior Note a od té doby se stal laureátem mnoha národních i mezinárodních soutěží. Je několikanásobným vítězem celostátního kola soutěže MŠMT, absolutním vítězem soutěže Jana Vychytila, soutěže Bohuslava Martinů v Poličce a soutěže konzervatoří. Mezi nejcennější mezinárodní úspěchy patří laureátství v Heranově soutěži v Ústí nad Orlicí, 1. cena v soutěži Concours Flame v Paříži, 2. ceny z rakouského Liezenu, 3. cena ze soutěže Davida Poppera v maďarské Várpalotě a 2. cena v soutěži Antonia Janigra v chorvatské Poreči. Je také několikanásobným vítězem soutěže Talents for Europe v Dolnom Kubíně a to jak v sólové, tak komorní hře.
V říjnu 2019 získal 1. cenu na prestižní soutěži J. J. F. Dotzauera v Drážďanech.
Jako sólista již vystoupil s předními českými orchestry – s PKF Prague Filharmonia pod taktovkou Leoše Svárovského, či s Filharmonií Hradec Králové s dirigentem Petrem Vronským.
Aktivně se účastní mistrovských kurzů u významných světových violoncellistů, například u Stevena Isserlise, Reinharda Latzka, či Ofera Canettiho.

Ivan Klánský

duo Klánský

Ivan Klánský (1948) patří pro svůj mimořádný talent a pozoruhodné interpretační umění k předním představitelům současného českého i zahraničního koncertního života. I na světových koncertních pódiích dosahuje vynikajících úspěchů jako sólista i jako člen úspěšného klavírního tria Guarneri trio Prague. Již během studia na konzervatoři zahájil sérii vítězství a laureátství na mnoha mezinárodních klavírních soutěžích ( Bolzano, Lipsko, Neapol,Fort Worth, Barcelona, Varšava. Stal se  prvním a dosud jediným Čechem v historii, který se  na mezinárodní soutěži F.Chopina v roce 1970 dostal do finále. Kromě své sólistické činnosti spolupracuje s řadou komorních souborů a s předními domácími i zahraničními koncertními sólisty.  Koncertuje nejen v Evropě, ale i v Japonsku, Austrálii , Jižní Americe. S Českou filharmonií  hostoval často na koncertech v Německu, Anglii, Španělsku, Japonsku a USA. Dá se tedy  říci, že ho poznalo jako vynikajícího interpreta obecenstvo v koncertních síních čtyř světadílů. Jeho repertoár obsahuje téměř všechna stěžejní díla světové klavírní literatury. Díky své účasti ve Varšavě bývá označován za chopinistu, a je pravda, že k hudbě tohoto romantického génia má Ivan Klánský velmi blízko, ale na repertoáru má díla i jiných významných skladatelů. Nahrál například kompletní klavírní dílo Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka, na jeho recitálech nechybí  Bach,  Mozart, Beethoven…

… číst více

Daniel Klánský

Daniel Klánský se publiku představil na mnoha koncertech v tuzemsku i v zahraničí, například ve Florencii, Miláně, Římě, Aalborgu, Aarhus, Artstetten). Je laureátem několika pěveckých soutěží, finalistou Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka a absolutním vítězem a držitelem ceny Českého rozhlasu na Mezinárodní písňové soutěži B. Martinů.
Od května 2015 hostuje v opeře Národního divadla, kde již účinkoval v představeních Rudá Marie od J. Kučery v roli Mirko Hýla a Vedoucího, a to v režii V. Čermákové a pod vedením J. Kučery, v opeře Krakatit od V. Kašlíka v roli Ing. Tomeše, které režírovala A. Nellis a představení dirigoval P. Kofroň. Dále se pravidelně objevuje v opeře Prodaná nevěsta v roli Indiána. Dále zde ztvárnil trojroli Tónika, Giovanniho a 2. účastníka v opeře The Classical Style od amerického skladatele S. Stuckyho pod vedením D. Švece a v režii A. Nellis, které ND uvedlo spolu s další americkou operou pod názvem Mozart a ti druzí. Pod Státní operou Praha účinkoval v české premiéře opery B. Brittena Billy Budd v roli Donalda, pod vedením režiséra Daniela Špinara a dirigenta Christophera Warda. Pod Státní operou Praha rovněž vystupuje v roli Velekněze Baalova ve Verdiho opeře Nabucco, které režíroval světoznámý tenorista José Cura a dirigoval A. S. Weiser. Stejnou roli Velekněze Baálova ztvárnil také v divadle J.K.Tyla v Plzni v režii T.Pilaře a pod taktovkou N.Baxy.

… číst více

Lukáš Klánský

Lukáš Klánský (1989) patří k nejvýznamnějším a nejžádanějším českým klavíristům mladé generace. Díky oceněním na mnoha mezinárodních soutěžích a úspěšným vystoupení na festivalech v ČR, ale i v Evropě, se stal jak vyhledávaným sólistou, tak komorním hráčem. V roce 2014 získal jako člen Lobkowicz Tria první cenu na Mezinárodní soutěži Johannese Brahmse v rakouském Portschachu.

Lukáš se narodil 22. 3. 1989 v Praze. Od pěti let byl žákem prof. Růženy Učňové v Hudební škole Hlavního města Prahy. V letech 2004 – 2010  studoval  na Pražské konzervatoři ve třídě prof. Evy Boguniové. Po ukončení magisterského studia na pražské HAMU ve třídě svého otce, prof. Ivana Klánského pokračuje nyní ve studiu doktorandském. Lukáš je laureátem mnoha mezinárodních soutěží (EPTA 2002, Agropolli 2003, Karl Drechsel Förderpreis 2007, Beethovenův Hradec 2007, Inernational Rotary Piano Competition 2012, Darmstadt Chopin International Wettbewerb 2013).

… číst více

Jakub Klecker

Jakub Klecker, šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc
Dirigent se schopností „neobyčejně precizní práce s orchestrem při výstavbě hudebního díla“. To je slovy odborné kritiky dlouhodobě vyzdvihovaná vlastnost Jakuba Kleckera (1982), nového šéfdirigenta MFO a jednoho z nejvýraznějších dirigentů své generace.
Brněnský rodák, který na HAMU v Praze studoval pod vedením Jiřího Bělohlávka a Tomáše Koutníka, přichází do Olomouce po čtyřletém působení na pozici hudebního ředitele Opery Národního divadla moravskoslezského v Ostravě.
Operní tvorba vždy tvořila významnou část Kleckerovy umělecké činnosti. S divadelními soubory v Brně, Ostravě, Praze i jinde provedl na padesát operních titulů. S Národním divadlem moravskoslezským nastudoval mimo jiné výjimečnou a zřídka uváděnou operu-film Tři přání aneb Vrtkavosti života Bohuslava Martinů. V Národním divadle v Praze pak uvedl např. Figarovu svatbu, Carmen či Příhody lišky Bystroušky. Hostoval ve Státním divadle v Norimberku a je prvním dirigentem, který na Arabském poloostrově (konkrétně v Ománu) uvedl v roce 2014 Dvořákovu Rusalku.

… číst více

Martina Kociánová

Kdyby měla Martina Kociánová psát svůj pracovní životopis, musely by vzniknout dva. Jeden, který by mapoval její moderátorskou kariéru a jeden pěveckou. Původně si však mezzosopranistka a moderátorka vybrala profesi historičky. Tento obor, konkrétně historii a muzeologii, vystudovala na Slezské univerzitě v Opavě. Současně vystudovala i ostravskou Lidovou konzervatoř.
Už během studií začala pracovat jako redaktorka a moderátorka zpravodajství České televize. Moderovala hlavní zpravodajskou relaci v TV Nova, hlavní zprávy TV Prima. V roce 2007 moderovala na ČT24 živý diskuzní pořad Vedlejší efekty.
V Českém rozhlase Dvojka vysílala více než osm let. Do pořadu Host do domu si zvala osobnosti české i zahraniční. V roce 2018 se osamostatnila, založila internetové Rádio Svobodné universum a pro tento portál připravuje pořad Kupředu do minulosti (www.kupredudominulosti.cz).

… číst více

Martin Kot

Martin Kot se narodil v roce 2002 ve Zlíně. Hře na akordeon se věnuje od šesti let. Své první hudební vzdělání získal v ZUŠ Rudolfa Firkušného v Napajedlích, kde se rozvíjel pod vedením paní učitelky Petry Strašákové.
Je vítězem mnoha soutěží v České republice i v zahraničí. Po vítězství v národním kole soutěže Eurovision Young Musicians reprezentoval Českou republiku v Kolíně nad Rýnem, kde si ve finále soutěže zahrál před kolínskou katedrálou s orchestrem WDR. Soutěž živě odvysílal kulturní kanál ČT. Díky výborným soutěžním úspěchům měl příležitost vystoupit např. s Filharmonií Brno, Filharmonií B. Martinů, s Václavem Hudečkem, Jaroslavem Svěceným či Lubomírem Brabcem. Je držitelem prestižního ocenění Zlatý oříšek udělovaného nejtalentovanějším dětem České republiky. Od roku 2018 je žákem Pražské konzervatoře, kde studuje ve třídě pana profesora Ladislava Horáka.
Martin získal celou řadu předních významných ocenění v rámci mezinárodních akordeonových soutěží např. v Chorvatsku (Pula – 1. místo 2013 a 2016), Polsku (Przemysl – 3. místo 2016), Německu (Trossingen – 1. místo 2017 a 2018 – absolutní vítěz soutěže; Klingenthal – 1. místo 2019), Maďarsku (Győr – 1. místo 2016; Budapešť – 1. místo 2020) , Rakousku (Vídeň – 1. místo 2016, 2017 a 2019 absolutní vítěz soutěže), Slovensku (Poprad – 3. místo 2016), Bosně a Hercegovině (Sarajevo – 1. místo 2015) , Portugalsku (Alcobaca – 4. místo 2017, 2. místo 2018 a 2019), Belgii (Mons – 2. místo 2019), České republice (Ostrava – 1. místo 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2019; Praha – 1. místo 2016, 2017, 2019; 2. místo 2018) a Spojených státech amerických (New York -1. místo 2020). K jeho dalším mimořádným úspěchům patří 4. místo na světové akordeonové soutěži v italském Castelfidardu (2017), v roce 2014 a 2016 se stal absolutním vítězem celostátních kol ZUŠ v Pardubicích a Plzni. Koncertoval na mnoha hudebních festivalech, např. Mezinárodní hudební festival vážné hudby Dvořákova Praha, Mezinárodní hudební festival Mladá Praha, Hudební festival Kultura v srdci Prahy, Hudební festival Svátky hudby v Praze, Akordeonový festival Stockholm, Hudební festival Znojmo, Hudební festival Concentus Moraviae, Festival Preludium Aloise Motýla Šumperk, Festival vážné hudby Pocta Rudolfu Firkušnému Napajedla. V ČT vystoupil v pořadu Sama doma, Terra Musica, Planeta YÓ, Zlatý oříšek, Gejzír a Víkend.

… číst více

Jindřich Macek

Již v době svých studií získal Jindřich Macek několik ocenění v kytarových soutěžích, např. 1. cenu v celostátním kole soutěže ve hře na kytaru v Kutné Hoře se zvláštním oceněním poroty za interpretaci barokní hudby. Kytarovou hru na Konzervatoři v Pardubicích absolvoval u prof. Stanislava Juřici v roce 1993 a pokračoval v téže třídě se studiem hry na loutnu, které zakončil absolventským koncertem v Hradci Králové v červnu roku 1999. Je historicky prvním absolventem oboru loutna na Akademii staré hudby při Filosofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně ze třídy Miloslava Študenta (2005).
V současné době působí jako ředitel ZUŠ v Havlíčkově Brodě. Koncertuje jako sólista i jako loutnista rozmanitých komorních seskupení. Při interpretaci renesančních a barokních písní s doprovodem loutny spolupracuje s mezzosopranistkou Pavlou Fendrichovou , se kterou nastudoval a nabízí čtyři celovečerní koncertní programy – „Milostné písně“, „Písně trpělivosti“, „Moravská lidová poezie v písních“ a „Co se této noci stalo“. Ve vokálně-instrumentálním duu vystupoval také se sopranistkami Helenou Pellarovou, Annou Hamadovou (SK), Evou Rukavičkovou a Janou Novákovou. Příležitostně s loutnou hostuje v pražském souboru Musica Fresca nebo ve smíšeném sboru Moravští Madrigalisté. Pořádá výchovné koncerty s názvem „Loutna se představuje“ – určené pro žáky ZŠ a SŠ. Společně s kytaristkou Ivetou Novotnou vytvořil pořad „Struny v proměnách času“. V působivém spojení loutnové hudby s mluveným slovem vystupuje v „Alchymii lásky“ s panem Alfredem Strejčkem. V citlivých instrumentacích projektů „Putování krajinou hudby“ a „Flauto dolce“ účinkuje s flétnistkou Silvií Mechovou. Pořady „Doteky strun a kouzla měchu“, „La Brise de France“, „In Patches“, „Kontrasty“, „Poslán jest od Boha anděl“, „Renaissance touches“, „Close your eyes and listen“ a „Flos Florum“ připravil s akordeonistkou Jitkou Baštovou. Projekt mluveného slova a hudby „Hudba poezie – poezie hudby“ vznikl díky spolupráci s českou spisovatelkou a básnířkou Sylvou Lauerovou. Zúčastnil se mistrovských kurzů na kytarovém festivalu Mikulov (např. ve třídě P. Steidla, L. Witoszynského, J. Wagnera), ve Valticích (třída anglického loutnisty B. Wrighta) a ve Slovinsku (pod vedením A. Kröpera). Cenné zkušenosti získal také na interpretačním kurzu japonské loutnistky S. Noiri či Letní škole barokní hudby v Holešově (J. Čižmář). Jeho hru mohlo ocenit italské, německé, švýcarské, finské, slovenské, maďarské, polské, slovinské, chorvatské, lucemburské, holandské a americké publikum. Vystupuje na hudebních festivalech v ČR i v zahraničí. Jmenujme např. Festival duchovní hudby Česká Lípa 2004, Ars Antiqua Europae 2004, Mezinárodní letní škola staré hudby Valtice 2005, Ars Antiqua Europae 2005, Pražské brány 2007, Kampanila 2008, Haydnovy hudební slavnosti 2008, Hofer Konzerte 2010, Hofer Konzerte 2011, Ars Antiqua Europae in Via Gothica 2011, Veselská ozvěna 2013, Na dvanácti strunách 2015, Podlipanské hudební slavnosti 2016 a Festival komorní hudby 2016.

 

Lenka Máčiková

Lenka Máčiková, slovenská sopranistka, pravidelně zpívá na předních operních scénách doma i v zahraničí. Jako studentka VŠMU získala první místo na mezinárodní soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech. Dvakrát za sebou cenu Literárního fondu za ztvárnění postav Amora (Ch. W. Gluck: Orfeus a Eurydika) ve Slovenském národním divadle a za roli Despiny (W. A. Mozart: Cosi fan tutte) v Národním divadle v Praze. S velkým úspěchem hostovala v Národní opeře ve Varšavě, na italských operních scénách v Como, Brescii, Pavii a Cremoně, ve Francii v Angers a Nantes, na koncertním pódiu v Kataru, Stockholmu, Sarajevu, ale i na hudebním festivalu Pražské jaro. S Národním divadlem Praha, s kterým nadále pravidelně spolupracuje, absolvovala koncertní turné po Japonsku, v hlavní postavě Paminy v Kouzelné flétně Wolfganga Amadea Mozarta. V roce 2014 debutovala jako Liška Bystrouška v opeře Leoše Janáčka Příhody lišky Bystroušky v Národním divadle v Praze v režii Ondřeje Havelky, s kterým též natočila DVD barokní opery Giuseppa Scarlattiho Kde je láska, tam je žárlivost v hlavní roli hraběnky Clarice. Tento film vysílala i Česká televize. S úspěchem se představila v Anglii, na jednom z nejprestižnějších operních festivalů světa v Glyndebourne, v postavě Zerliny z Mozartově opeře Don Giovanni. Doma na Slovensku můžete vidět Lenku Máčikovou ve Slovenském národním divadle jako Paminu v Kouzelné flétně, jako Júlii v Romeovi a Julii a v nově nastudované rodinné opeře „Pohádka o šťastném konci“. V Košicích hostuje jako Zuzanka v Mozartově Figarově svatbě. V Národním divadle v Praze dále nastudovala Mozartovu Zerlinu Dona Giovanniho a Despinu z Così fan tutte, Panoše a Čarovnou dívku ve Wagnerovu Parsifalovi a Penelopku v Čarokraji Marka Ivanoviće.

… číst více

Die Mittelsächsische Philharmonie (DE) – Středosaská filharmonie

 Se založením Středosaského divadla vznikla v divadelní sezoně 1993/1994 také Středosaská filharmonie. Nový orchestr, který vzešel z hudebníků divadelního orchestru ve Freibergu a v Döbelnu a rovněž z orchestru ve Wismutu, dosáhl pod vedením generálního hudebního ředitele Gerhardta-Dietra Worma hned v počáteční divadelní sezóně úžasnou výkonnost. V následujících letech tento umělecký vzestup pokračoval a hudebníci rozvinuli repertoár, který sahá od baroka do současnosti a zahrnuje i velké skladatele 19. století až k Brucknerovi a Wagnerovi.
Vedle spoluúčasti v operách, operetách a muzikálech Středosaského divadla se konají koncerty nejen v Döbelnu a Freibergu, zde především v Nikolaikirche, nýbrž i v celém okrese. Přitom sahá spektrum od symfonických koncertů přes oratoria s místními chrámovými sbory v různých kostelech a na žákovských koncertech až ke koncertům v přírodě a také na podiu přehradní nádrže Kriebstein nebo na nádvoří freibergského zámku. Od začátku sezony 2013/14 řídí Středosaskou filharmonii generální hudební ředitel Raoul Grüneis.

… číst více

Josef Moravec

Tenorista Josef Moravec vystudoval Pražskou konzervatoř, pokračoval ve studiu na HAMU v Praze a na Sibeliově akademii v Helsinkách.

Je sólistou Národního divadla v Praze ale pravidelně hostuje na jevištích divadla J. K. Tyla v Plzni, Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, Slezského divadla v Opavě, Libereckého divadla F.X.Šaldy, Národního divadla v Brně i v opeře Štátneho divadla Košice.

Často vystupuje v zahraničí na koncertních i divadelních pódiích.

… číst více

Moravská filharmonie Olomouc

Moravská filharmonie Olomouc patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Sídlí v historické metropoli Moravy a již více než 70 let funguje jako centrum hudebních aktivit v kraji. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény. Za všechny jmenujme například dirigenty Otto Klemperera a Václava Neumanna, houslisty Josefa Suka a Gidona Kremera či violoncellistu Pierra Fourniera.
Za dobu své existence si Moravská filharmonie Olomouc vytvořila mimořádně rozsáhlý a rozmanitý repertoár. Věnuje se především velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek. Orchestr se rovněž řadí k autentickým interpretům klasiků české národní hudební kultury: Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka a Bohuslava Martinů.
Moravská filharmonie Olomouc má bohatou diskografii a vystupuje na významných mezinárodních hudebních festivalech doma i v zahraničí. Především je ale kulturní institucí, která se zásadní měrou podílí na organizaci uměleckého a koncertního života v Olomouci a okolí. Pořádá festivaly Dvořákova Olomouc a Mezinárodní varhanní festival Olomouc. Mezi její činnosti patří také řada vzdělávacích aktivit pro děti a mladé lidi.

Morningside Choir (USA)

Sbor Morningside působí na soukromé vysoké škole vizuálních a múzických umění v Sioux City, v americkém státě Iowa. Těleso je známé tím, že ve sborovém zpěvu razí inovativní cesty a prezentuje zajímavou sborovou literaturu. Působí pod vedením Dr. Ryana Persona, který v roce 2018 nastoupil na pozici ředitele sborových aktivit. Sbor Morningside byl založen v roce 1924 a v roce 2024 oslaví sté výročí svého vzniku.
Sbor Morningside každoročně cestuje nejen v rámci Spojených států, ale i do zahraničních destinací. V poslední době sbor absolvoval mezinárodní turné po Japonsku, Španělsku a Itálii. Jeho nynější koncerty v České republice jsou součástí turné zahrnující i Německo a Rakousko.

Ryan Person je ředitelem sborových aktivit a odborným asistentem hudby na Morningside University v Sioux City ve státě Iowa. Jím vedené sbory patří mezi oceňovaná tělesa. R. Person působí jako průkopník nových celouniverzitních aktivit. Představení, která se pod jeho vedením pořádají například ve vánočním období každoročně přilákají tisíce diváků.
Jako zkušený dirigent a pedagog je Ryan Person po celou dobu své hudební kariéry vyhledávaným hostujícím dirigentem a sborovým lektorem po celém středozápadě Spojených států. V roce 2023 ho čeká dirigentský debut v Carnegie Hall v New Yorku.

Petr Nekoranec

 foto Zoltán Matuška

„Petr Nekoranec je živou definicí pojmu vycházející hvězda – jeho hlas i vystupování na jevišti daleko předčí jeho křehkých 26 let.“ (Bachtrack.com, 2019)

Tenorista Petr Nekoranec je jednou z nejvýraznějších osobností nastupující pěvecké generace v České republice. Od září 2018 je sólistou Stuttgartské opery, kde mezi jeho uměleckými závazky figurují tři velké role: Rossiniho Almaviva (Lazebník sevillský) a Ramiro (Popelka) a Donizettiho Ernesto (Don Pasquale). Na podzim 2019 vydal Supraphon profilové album French Arias, které Petr Nekoranec nahrál spolu s Českou filharmonií pod taktovkou Christophera Franklina.

… číst více

Anna Paulová

Anna Paulová (klarinet) získala 2. cenu a titul laureáta na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro v květnu 2015 a 1. cenu na Soutěži Nadace Bohuslava Martinů 2016. V červnu 2014 vystoupila jako sólistka s Českou filharmonií pod vedením Jiřího Bělohlávka. Je držitelkou řady cen z národních a mezinárodních soutěží. Dvakrát získala první cenu na celostátní soutěži ZUŠ (2006, 2009), 1.cenu na Soutěži Konzervatoře Plzeň (2009), 1.cenu na Soutěži konzervatoří v Ostravě, 1.cenu na mezinárodní klarinetové soutěži Marco Fiorindo v Turíně-Itálie (2009), 1.cenu na mezinárodní klarinetové soutěži v Kršku-Slovinsko, 1.cenu na mezinárodní klarinetové soutěži Markneukirchener Wettbewerb für junge Instrumentalisten – Německo, 1.cenu na Mezinárodní soutěži dechových dřevěných nástrojů ve Wroclawi – Polsko (2010), 2. cenu na soutěži Pro Bohemia v kategorii všech dechových dřevěných nástrojů, 1. cenu na mezinárodní klarinetové soutěži Giacomo Mensi v Breno- Itálie (2011), 3. cenu na mezinárodní klarinetové soutěži “Città di Carlino- Itálie (2011), 1.cenu na soutěži Yamaha Stipendium pro dřevěné dechové nástroje (2012) a stala se finalistkou soutěže pro mladé hudebníky Oldenburg-Německo (2013). Největším úspěchem Anny Paulové je 2. cena a titul laureáta na Mezinárodní hudební soutěži Pražské jaro v květnu 2015, kde získala ještě řadu zvláštních cen, včetně Ceny Nadace Bohuslava Martinů, Ceny Nadace Gideona Kleina, Ceny Českých center a Ceny společnosti Mercedes Benz Česká republika pro nejúspěšnějšího českého účastníka celé soutěže a 1. cena a titul laureáta na Soutěži Nadace Bohuslava Martinů 2016, kde získala také Cenu Nadace Život Umělce pro nejúspěšnějšího účastníka soutěže. Od sezóny 2011/2012 byla na Listině mladých umělců Nadace Českého hudebního fondu. V roce 2016 a 2018 se stala stipendistkou Nadace Český hudební fond a zabývá se hudbu 20. a 21. století. Zaměřuje se na skladby českých skladatelů (Bohuslav Martinů, Karel Husa, Viktor Kalabis, Miloslav Ištvan, Adam Skoumal, Jiří Teml, Zdeněk Šesták, Jiří Gemrot, Vladimír Tichý, Lukáš Matoušek, Kateřina Horká, Aleš Pavlorek).

… číst více

Ludmila Pavlová

Ludmila Pavlová (housle) se narodila v r. 1994 v Praze a již ve 4 letech začala s hrou na housle. Studovala na Gymnáziu a hudební škole hl. města Prahy a pokračovala ve třídě prof. Pavla Kudeláska na Pražské konzervatoři. S úspěchem se účastnila soutěží – 1. cena na soutěži Plzenecké housličky a Filcíkova Chrast. V letech 2006, 2007 a 2009 získala 1. místo v Houslové soutěži s mezinárodní účastí J. Muziky v Nové Pace a zároveň i diplom za nejlepší provedení povinné skladby. Ve svých 13 letech debutovala v pražském Rudolfinu s Josefem Sukem v rámci cyklu koncertů „Josef Suk uvádí mladé talenty“ a rok poté provedla Koncert pro housle a orchestr e moll F. Mendelsohna-Bartholdy ve Spojených arabských emirátech. V následujících letech vystupovala jako sólistka s mnohými orchestry, spolupracovala s orchestrem FOK, Symfonickým orchestrem GJN, Filharmonií mladých Praha, Symfonickým orchestrem Pražské konzervatoře, Barocco sempre giovanne atd. Svůj hudební rozhled si rozšiřovala na mistrovských kurzech s Charlesem Avsharianem, Robertem Davidoviči, Leošem Čepickým, Ivanem Ženatým, Zdeňkem Golou, Schlomo Mintzem, Anne-Sophie Mutter a Vadimem Gluzmanem. Byla přijata do tříd Gÿorgy Pauka, Itzaka Rashkovského, Daniela Rowlanda a Sergeje Krylova. V r. 2014 na Akademii Václava Hudečka v Luhačovicích byla oceněna mistrovským nástrojem Petra Rácze a vystupovala na turné s Václavem Hudečkem. Jakožto stipendistka Dvořákovy společnosti v Londýně uskutečnila na mistrovských kurzech v Dartingtonu svůj debut ve Velké Británii s jednou z nejtěžších skladeb pro sólové housle – Poslední růží léta H. W. Ernsta. V současné době studuje na Akademii múzických umění v Praze u Prof. Ivana Štrause a Pavla Šporcla. Absolvovala studijní pobyt na Universität für Musik und darstellende Kunst Wien u koncertního mistra Vídeňských symfoniků Prof. Jana Pospíchala. Repertoár mladé umělkyně zahrnuje díla od barokních až po soudobé autory. Kromě slavných koncertů a světových sonát je na jejích recitálech ke slyšení i mnoho české hudby L. Janáčka, B. Martinů, A. Dvořáka, B. Smetany, J. Suka nebo i O. F. Korteho. Kromě sólové dráhy je Ludmila členkou Mucha tria (s Johannou Hanikovou a Annou Paulovou), vystupuje jak na domácí půdě, tak v zahraničí (Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Belgie, Estonsko, Velká Británie, Japonsko). Spolupracovala s klavíristy z celého světa, například s Alissou Firsovou, Magdou Amarou, Marcinem Sikoským nebo Maxmiliánem Kevenhüllerem, ale také s violoncellistou Michalem Kaňkou. Vystoupila pod taktovkou Ondreje Lenárda a Jacka Martina Händlera. Její housle zazněly za doprovodu Janáčkovy filharmonie a na koncertě k 100. výročí Jehudi Menuhina s Academy Chamber Orchestra a v rámci projektu České filharmonie na masterclass s Anne Sophie Mutter. Rok 2017 byl pro Ludmilu významným nejen vystoupením na zahajovacím koncertě Teplické filharmonie pod taktovkou Schlomo Mintze, ale také uvedením 1. ročníku vlastního festivalu Podkrkonošské hudební léto. Kromě toho vydala své debutové CD s klavíristou Stanislavem Gallinem. Letos se stala absolutní vítězkou Mezinárodní houslové soutěže k poctě mistra Váši Příhody „Nové evropské talenty“ a laureátkou soutěže Bohuslava Martinů s cennou za nejlepší interpretaci díla Bohuslava Martinů a cenou Nadace Jaroslava a Zorky Zichových. Ludmila hraje na historický nástroj, který dostala darem od vídeňského sponzora a nedávno s ním debutovala ve slavném Musikvereinu Ravelovou sonátou. 25. května 2018 se mladá houslistka představila na festivalu Pražské jaro.

PKF – Prague Philharmonia

foto: Petr Králík

PKF – Prague Philharmonia vznikla v roce 1994 z iniciativy dirigenta Jiřího Bělohlávka (1946–2017) pod názvem Pražská komorní filharmonie. Dnes patří mezi nejrespektovanější nejen české, ale i světové orchestry, což potvrzují pravidelná zahraniční turné a nahrávací projekty pro nejrenomovanější světová vydavatelství. Od počátku sezony 2015–2016 stojí v jejím čele francouzský dirigent Emmanuel Villaume. PKF – Prague Philharmonia je pravidelným partnerem světoznámých dirigentů a interpretů, jakými jsou Vladimir Ashkenazy, Milan Turković, Jefim Bronfman, András Schiff, Anna Netrebko, Diana Damrau, Angela Gheorghiu, Plácido Domingo, Elina Garanča, Juan Diego Flórez, Thomas Hampson, Sarah Chang, Isabelle Faust, Gábor Boldoczki a řada dalších.

… číst více

Pražští komorní sólisté

Pražští komorní sólisté jsou nejdéle působícím smyčcovým orchestrem svého druhu v Čechách. U zrodu tělesa stáli v roce 1961 violista Symfonického orchestru hl.m. Prahy FOK Hubert Šimáček a legendární dirigent Václav Neumann. Jak jimi zvolený název orchestru napovídá, ansámbl byl tvořen muzikanty, kteří měli sólistické ambice, ale zároveň spolupracovali s předními českými i zahraničními sólisty a dirigenty té doby. Z těch nejvýznamnějších to byli houslisté Henryk Szeryng, Josef Suk, Gidon Kremer, Václav Hudeček, flétnista Jean-Pierre Rampal, cembalistka Zuzana Růžičková, dirigent Libor Pešek. Postupem času převzal umělecké vedení souboru cellista Václav Jírovec, po roce 2001 stáli v čele ansámblu houslisté Petr Hůla a Bohuslav Matoušek. 

PKS za dobu své existence koncertovali v nejprestižnějších koncertních sálech Evropy, v Japonsku, v Kanadě a zároveň se představili na významných hudebních festivalech. Spolupracovali na hudebních pořadech pro Českou televizi a realizovali řadu oceňovaných nahrávek.

… číst více

Jiří Rajniš

Vystudoval hudebně-dramatický obor na Pražské konzervatoři a následně operní zpěv na prestižní UCLA Herb Alpert ve třídě Vladimíra Chernova v Los Angeles. Stal se absolutním vítězem soutěže Pražský pěvec 2008 a byl také semifinalistkou v mezinárodní soutěži Antonína Dvořáka v Karlových Varech 2008. Vystupoval jako host v Hudebním divadle Karlín v Praze (Polská krev, Čardášová princezna), Národní divadlo Brno (Rusalka), DJKT Plzeň (Evžen Oněgin), F.X. Šaldy v Liberci (La Bohéme) a také spolupracoval s Dětskou operou Praha, Pražskou komorní operou (turné v Německu, Rakousku, Švýcarsku a Francii), Virtuosi di Praga, Písek Chamber Orchestra – Missa Brevis a další. Jeho debut jako nejmladší český Don Giovanni v zahraničí se uskutečnil na festivalu Sommer Oper Bamberg 2013. Byl angažován jako cover Belcoreho v Nápoji lásky v Martina Arroyo Foundation v New Yorku a také se účastnil vyučovacího programu Metropolitní opery v New Yorku.

V pražském Národním divadle debutoval v jednoaktových operách Chytračka / Měsíc (2016/2017), v sezóně 2017/2018 ve Wertherovi v režii Willyho Deckera a jako Jonny v opeře Ernsta Křenka Jonny vyhrává (2018/2019). Po Luigim Basim, Donem Giovannim světové premiéry v roce 1787, se stal druhým nejmladším interpretem titulní role, který účinkoval na scéně Stavovského divadla (letní stagiona 2016). Byl členem Junges Ensemble v drážďanské Semperoper v sezonách 2017/2018 a 2018/2019, kde jeho repertoár zahrnuje: Schaunarda v Bohémě, Moralese v Carmen, Fiorella v Lazebníku sevillském, 1. kněze v Kouzelné flétně, Marulla v Rigolettovi a Trojského vojáka/Řeckého vůdce v Trojanech. Bystroušky), Amfortase (R. Wagner: Parsifal), Almavivu (W. A. Mozart: Figarova svatba) a další.

V současné době ho může naše publikum vidět na scénách v Praze, Liberci, Plzni, Ostravě, Košicích, kde se přestavuje v operách Werther, Jakobín, Evžen Oněgin, Hubička a samozřejmě Don Giovanni. Na 25. ročníku prestižního Immling festivalu debutoval v Madame Butterfly.

Vystupuje i koncertně v době předcovidové zejména v Německu. Spolupracoval také s Bamberskou filharmonií (Bernstein: Peter Pan) a dalšími.
Svůj koncertní repertoár neustále rozšiřuje o stěžejní díla světového repertoáru, s velkým úspěchem se také věnuje písním Gustava Mahlera.

Svatopluk Schuller

Herec Svatopluk Schuller vystudoval pražskou DAMU, obor činoherní herectví. Mimo stálého angažmá v divadlech v Mostě a pražském ABC, účinkoval i na pódiu Národního divadla, Hudebního divadla Karlín nebo divadla Montmartre. Je zakladatelem pražského Divadla Litera. V současné době se věnuje především hlasovému projevu a práci s mikrofonem. Pravidelně také účinkuje v Českém rozhlase. Od r. 2015 spolupracuje s Plzeňskou filharmonií a zabývá se propojením slova a hudby. Připravuje dětské pořady a slovem provází koncerty.

Skety

Skety jsou šestičlenné vokální těleso, které působí na domácí i mezinárodní scéně od roku 2014, kdy vyhrálo první místo v jazzové kategorii na mezinárodním festivalu vokal.total v Grazu. V roce 2017  na labelu Warner Music vyšlo CD „Týdytý“, které je plné autorské tvorby a skvělých hostů. Debutové CD se jmenuje „Skety“ a bylo v roce 2015 nominováno ve čtyřech kategoriích na mezinárodní žánrové ceny CARA (Contempoprary A Cappella Recording Awards). Skety se hlásí k odkazu jazzových a cappella souborů, ale jeho hranice rádi a často posouvají tam, kde by to mnozí nečekali a vytváří tak svůj osobitý zvuk i styl. Kromě interpretací přejatých skladeb leží jejich těžiště též ve výrazné autorské tvorbě, zejména z dílny skladatele Petra Wajsara. Říká se o nich, že naše hudba dává vzpomenout na legendární vokální tělesa Singers Unlimited či Manhattan Transfer, i když jdou vlastní, originální cestou.

… číst více

Smyčcové trio České filharmonie

Smyčcové trio České filharmonie (na fotografii s Karlem Dohnalem)  vystupuje ve složení:

Xenie Dohnalová, housle

absolventka konzervatoře Rimského-Korsakova a Guildhall School of Music and Drama v Londýně, laureátka mezinárodních soutěží (Londýn, Beethovenův Hradec) působila v orchestrech v Petrohradě, Pacific Music Festival orchestra v Sapporu, v Pražském komorním orchestru bez dirigenta pod vedením O.Kukala. Od roku 2008 je členkou České filharmonie.

Pavel Hořejší, viola

studoval na AMU v Praze a Hochschule für Musik und Darstellende Kunst ve Vídni. (studium komorní hry). Během studia na AMU v Praze v roce 1994 založil smyčcové kvarteto – Nostizovo kvarteto, se kterým získal řadu ocenění v rámci mezinárodních soutěží (Heerlen, Pražské jaro, Cremona). Soubor pravidelně koncertuje u nás i v zahraničí a podílel se na řadě CD nahrávek.

Lukáš Polák, violoncello j.h.

absolvent Brněnské konzervatoře a AMU v Praze je nositelem řady ocenění z mezinárodních souteží (Beethovenův Hradce, soutěž Leoše Janáška Brno, soutěž Bohuslava Martinů). Od roku 2004 je členem Škampova kvarteta.

Julie Svěcená

Julie Svěcená (*1994) – čerstvá absolventka Royal Academy of Music v Londýně, kde pokračuje v postgraduálním studiu pod vedením prof. Rodneyho Frienda MBE, je považována za jednu z nejnadějnějších mladých houslových talentů. Vítězka mezinárodní rozhlasové soutěže Concertino Praga roku 2010 v oboru sólové housle rozsáhle koncertuje na domácích i zahraničních pódiích. Vystupovala několikrát v USA, Japonsku, Velké Británii, Francii, Lucembursku, Německu, Rakousku, Polsku, Itálii, Švýcarsku, Slovensku, v jordánském Ammánu či v amfiteátru skalního města Petra.

Na housle začala hrát ve čtyřech letech a své první vystoupení odehrála již v pěti. V roce 2013 odmaturovala na Pražské konzervatoři ve třídě profesorky Dany Vlachové. V současné době studuje na Royal Academy of Music v Londýně, ve třídě profesora Rodneyho Frienda MBE (bývalého koncertního mistra London Philharmonic, New York Philharmonic Orchestras, BBC Symphony Orchestra).

… číst více

Pavel Svoboda

Varhaník Pavel Svoboda je laureátem soutěží Pražské jaro a Bach-Wettbewerb Leipzig.
Hudbě se začal věnovat na ZUŠ v Dobrušce, hru na varhany studoval na Konzervatoři v Pardubicích. Absolvoval Akademii múzických umění v Praze u doc. Jaroslava Tůmy a Universität der Künste v Berlíně u nizozemského varhaníka Leo van Doeselaara.
Je nositelem 1. ceny a titulu Laureáta z Mezinárodní interpretační soutěže Brno, druhé ceny z Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena a třetí ceny z mezinárodní soutěže v Německu, konané v rámci 36. ročníku Internationale Orgelwoche Korschenbroich. V roce 2013 se stal laureátem soutěže Pražské jaro, v roce 2016 získal 2. cenu a titul Bachpreisträger v prestižní mezinárodní soutěži v Lipsku. Koncertoval na mnoha pódiích u nás i v mnoha zemích světa včetně USA, Kolumbie, Číny a dalších. Na slavné Silbermannovy varhany v Röthe nedaleko Lipska natočil CD s vrcholnými díly Johanna Sebastiana Bacha.
O roku 2004 spolupracoval se souborem Barocco sempre giovane, v roce 2011 inicioval vznik Festivalu F. L. Věla v podhůří Orlických hor. Založil také spolek PROVARHANY, který se zaměřuje se na ochranu historických varhan. Hru na varhany vyučoval na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové. Od roku 2020 je ředitelem Komorní filharmonie Pardubice a působí také na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze. 

Marie Svobodová

Marie Svobodová v současné době studuje 1. ročník hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze, obor zpěv, pod vedením Yvony Škvárové. V roce 2010 nastoupila do dětského pěveckého souboru Dětská opera Praha (DOP) pod vedením Jiřiny Markové – Krystlíkové. Se souborem měla možnost pravidelně vystupovat na významných českých divadelních scénách i v zahraničí (v Beyreuthu, Itálii apod. ). Nastudovala zde hlavní role např. v Rybově mši (altové sólo), Mozartovo leporelo (třetí Dáma), (Vy)Prodaná nevěsta (role Ludmily), Brundibár (role Pepíčka), Otvírání studánek (role Sasanky), sólové role v cyklu Opera nás baví, Miniopery, nebo také sólová role v představení The Last Train to Tomorrow (pod taktovkou C. Davise, toto dílo bylo s autorem natočeno v angličtině na CD v Anglii v roce 2014).

… číst více

Ondrej Šaling (SR)

Ondrej Šaling se narodil 15. února 1978 v Zlatých Moravciach.
Profesionální vztah k opernímu zpěvu si začal budovat v roce 1999 v rámci studií na Pedagogickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave (Mgr.).
V letech 1998 až 2001 s přestávkami při práci na Ministerstve zahraničných vecí Slovenskej republiky (2000-2008) v Bratislavě studoval na Štátnom konzervatóriu v Bratislavě a v letech 2002 až 2010 absolvoval na Vysokej škole múzických umení (VŠMU) studium operního a koncertního zpěvu (Mgr. Art). u Prof. Magdalény Blahušiakovej a interní doktorandské studium (ArtD.).
V době studií na VŠMU spolupracoval v rámci operního studia s vynikajícím slovenským dirigentem Prof. Ondrejom Lenárdom, ale i s renomovanými sólisty – tenory Petrom Dvorským a Michalom Lehotským.
V současnosti je Ondrej Šaling sólistou durínskeho divadla v německém Meiningene a hostuje na domácích i zahraničních scénách.
Ztvárnil  „Dona Ottavio a Tamina“ v operách W. A. Mozarta „Don Giovanni a Kouzelná flétna“, „Josého“ v Carmen G. Bizeta, „Prince“ v Dvořákově Rusalce. V operách L. Janáčka Káťa Kabanová, Výlety pana Broučka a Osud nastudoval role Borise, Blankytného-Mazala a Živného. Dále vystoupil např. ve Wagnerových operách jako Erik v Bludném Holanďanovi a Walther von Stolzing v Mistrech pěvcích norimberských. Na jeho koncertních vystoupeních nechybí díla Beethovena, Verdiho, Pendereckého ad.

 

Ševčík Quartet

Ševčík Quartet vznikl v červnu roku 2020 v Praze. Členové souboru momentálně studují absolventský ročník Pražské konzervatoře, spolu hrají pod vedením Radka Křižanovského (Apollon Quartet). Od svého vzniku hraje kvarteto v tomto složení:1. Housle – Pavla Tesařová, 2. Housle – Michael Foršt, Viola – Matouš Hasoň, Violoncello – Martin Houdek.

Jeho zakládající členové jsou předními interprety mladé hudební scény, zejména Pavla Tesařová, která je laureátkou mnoha světových soutěží. Ševčík Quartet se rozvíjí pod dohledem hráčů z nejlepších českých komorních souborů, mezi nimi jsou kromě Radka Křižanovského také Pavel Verner (Apollon Quartet), Tomáš Strašil (Bergerettes Trio), Štěpán Ježek (Bennewitz Quartet), Petr Holman (Zemlinsky Quartet), Petr Verner (Dvořák Piano Quartet) a další. Ševčík Quartet se věnuje hlavně klasické hudbě napříč všemi obdobími, avšak do budoucna se nebrání ani jazzu.

Proč Ševčík Quartet?

Jméno jednoho z nejslavnějších českých houslových pedagogů nás velmi oslovilo, a to z toho důvodu, že tento písecký rodák nejen skvěle učil, ale především zkomponoval neuvěřitelné množství smyčcových technických cvičení, na kterých všichni pravidelně a s láskou už od samých začátků vylepšujeme svojí pravou i levou ruku. Otakar Ševčík je paradoxně známý mnohem více po celém světě než v České Republice, a proto chceme povědomí o něm co nejvíce rozšiřovat. Zároveň bychom tímto rádi navázali na slavný Ševčík – Lhotský Kvartet, který se skládal především z žáků Otakara Ševčíka a byl to jeden z prvních smyčcových a vůbec komorních souborů, který dosahoval mimořádných úspěchu nejen na území Rakouska – Uherska a později Československé republiky.

Trio Českého rozhlasu

Trio Českého rozhlasu bylo založeno exkluzivně členy Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Pro rozhlas tento komorní soubor pravidelně nahrává a vystupuje v přímém vysílání. Nadto je trio zaangažováno vystupováním na privátních i veřejných akcích po ČR i v zahraničí (Japonsko, Německo, Rakousko aj.) a jeho hráči získávají u publika úctyhodný zájem. Jejich patron, Český rozhlas, je jako svůj exkluzivní komorní soubor výhradně podporuje kvůli jejich nekonvenčnímu a modernímu pojetí skladeb, kterým popularizují českou hudbu doma i ve světě.
CV členů:

Lukáš Pavlíček je uměleckým vedoucím Tria Českého rozhlasu. Sólově vystupuje se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Plzeňskou filharmonií, pod vedením dirigentů Ondreje Lenárda, Tomáše Braunera, Ronalda Zollmana a Václava Lukse. Od roku 2006 je hobojistou Symfonického orchestru Českého rozhlasu. V Ostravě roku 2007 získal absolutní vítězství a titul laureáta dechové soutěže. Pravidelně natáčí pro Český rozhlas a spolupracuje s Pražským dechovým oktetem, Pražákovým kvartetem, Bennewitzovým kvartetem, Sedláčkovým kvartetem. Narodil se v roce 1986 v Rakovníku, vystudoval Pražskou konzervatoř ve třídě Bedřicha Vobořila a Vladislava Borovky. Pokračoval ve studiu na Hudební akademii múzických umění v Praze. V roce 2011 studoval na Univerzitě Mozarteum v Salzburgu u Stefana Schilliho.

… číst více

Unique quartet

Unique Quartet se poprvé objevil na scéně v roce 2016 a ihned od svého vzniku začal intenzivně spolupracovat s osobnostmi současné populární scény a koncertovat s vlastním programem, který obsahuje především úpravy popových, rockových a filmových skladeb a písní.
V uplynulých třech letech se zúčastnil nahrávání CD, singlů nebo klipů Ewy Farne, Karla Gotta, Anety Langerové, Václava Noida Bárty, Lenny, Jana Smigmatora, Jitky Zelenkové, Barbory Mochowé, kapel Lucie, Chinaski, Zrní, Lake Malawi, Mirai a mnoho dalších. Na koncertních podiích doprovázel, kromě mnoha z již zmíněných: Moniku Absolonovou, Radku Fišarovou, Dashu, Barboru Polákovou, Martu Jandovou, Ondřeje Gregor Brzobohatého, Evu Burešovou, Báru Basikovou, Lenku Dusilovou, kapelu Vertigo, dívčí kapelu Vesna a mnoho dalších.

Uruda Brass

 Žesťové kvarteto Uruda Brass, vzniklo spoluprací a přátelstvím mladých úspěšných umělců Jana Perného (trombon), Davida Czecha (trombon), Štěpána Grandische (trombon) a Ladislava Lejnara (tuba). Hráči jsou členy předních českých orchestrů (Česká filharmonie, Orchestr Národního divadla, Ústřední hudba AČR). Jako kolegové se setkávali také v celé řadě souborů již od společných studii na Pražské konzervatoři. Dohromady pak v únoru 2020 založili Uruda Brass, ale vzhledem k načasování a vypuknutí globální pandemie neměli prozatím jako těleso možnost se představit širšímu publiku. Jejich repertoár se pohybuje od tradičních klasických děl v úpravě pro tento soubor až po repertoár jazzový.   

Vilém Veverka

Vilém Veverka (* 1978) na sebe upozornil již během studia na pražské konzervatoři u významného pedagoga F. X.Thuriho kdy získal titul laureáta v mezinárodní soutěži „Concertino Praga“ (1996). Po vítězství v Soutěži konzervatoří (1997) byl několik sezón členem „Gustav Mahler Jungend Orchester“, prestižního tělesa, kde se pod vedením Claudia Abbada setkávají nejlepší studenti Evropy. V letech 1998 a 2000 až 2002 se stal sólohobojistou tohoto orchestru a spolupracoval s mnoha dirigenty světových jmen, jako např. Claudio Abbado, Pierre Boulez, Kent Nagano, Franz Welser-Möst.
 
Ve studiu pokračoval na Hudební akademii múzických umění v Praze (1999-2004, MgA. Liběna Séquardtová) a zejména na Hochschule für Musik Hanns Eisler v Berlíně (2000-2005), kde byl žákem Dominika Wollenwebera, člena Berlínské filharmonie. Své vzdělání dále zdokonaloval u předních světových hobojistů, Jean-Louis Capezzaliho, Albrechta Mayera, Maurice Bourgua, Heinze Holligera a Hansjörga Schellenbergera. Nastoupená cesta vyvrcholila působením V. Veverky v nejlepším světovém orchestru, Berlínské filharmonii (stipendista Karajan Stiftung, 2003-2005) a vítězstvím (1.cena) v jedné z nejprestižnějších hobojových soutěží – Tokyo, Sony Music Foundation (2003). V listopadu 2012 se aktivně podílel na oslavách 40. výročí vzniku Karajanovy nadace při Berlínské filharmonie: při zahájení provedl spolu s D. Wollenweberem výběr z Invencí I. Yuna pro 2 hoboje a rovněž účinkoval při slavnostním provedení 8. symfonie A. Brucknera, dir. Sir S. Rattle.
 
Na základě těchto výsledků se Vilém Veverka začal cíleně věnovat sólové a komorní hře; již v roce 2006 debutoval v samostatném recitálu na prestižním mezinárodním festivalu Pražské jaro. Jako sólista vystupuje s významnými českými orchestry jako např. s Pražskou komorní filharmonií, FOK, Filharmonií Brno ad., ze zahraničních orchestrů pak jmenujme např. Tokyo Filharmonic, Bayerisches Kammerorchester, Neubrandenburger Philharmoniker, Capella Istropolitana.

… číst více

Jiří Vodička

Už v dětství na sebe upozornil vítězstvími v mnoha soutěžích – v Mezinárodní houslové soutěži J. Kociana, Prague Junior Note a Čírenie talentov (Slovensko). V roce 2002 získal první cenu na mezinárodní houslové soutěži Beethovenův Hradec a v témže roce i cenu pro nejlepšího účastníka houslových kurzů Václava Hudečka. V roce 2004 si titul absolutního vítěze odnesl také z prestižní mezinárodní houslové soutěže Louise Spohra konané v německém Výmaru. V roce 2008 si přivezl první a druhou cenu ze světově proslulé soutěže Young concert Artist, která probíhala v Lipsku a v New Yorku. Ve svých 14 letech byl mimořádně přijat na vysokou školu (Institut pro umělecká studia v Ostravě) do třídy renomovaného pedagoga, profesora Zdeňka Goly. V roce 2007 zde uzavřel studium magisterským titulem.

Pravidelně vystupuje jako sólista s mnoha význačnými českými i zahraničními orchestry, například s Českou filharmonií, Pražskou komorní filharmonií, Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, v zahraničí pak s Qatar Philharmonic Orchestra nebo Neue Westfalen Philharmonie. Je dlouholetým sólistou předního čínského orchestru Wuhan Philharmonic Orchestra. V roce 2014 natočil pro Supraphon kritikou pozitivně přijaté debutové sólové album „Violino Solo“, které obsahuje jedny z nejtěžších skladeb pro sólové housle. Mnohé z jeho koncertů byly natočeny Českou televizí, Českým rozhlasem nebo německým ARD.

Jako komorní hráč vystupuje s vynikajícími českými pianisty Martinem Kasíkem, Ivo Kahánkem, Ivanem Klánským a Miroslavem Sekerou. V roce 2011 jej slavný houslista Gidon Kremer pozval, aby společně s mnoha světovými umělci vystoupil na jeho festivalu Kammermusikfest v rakouském Lockenhausu. Bývá pravidelně zván na významné festivaly, například Pražské jaro, Janáčkův Máj, Grand festival of China a Choriner Musiksommer. Od roku 2012 do začátku roku 2018 byl členem Smetanova tria, se kterým natočil dvě CD pro Supraphon oceněná prestižní cenou BBC a Diapason d´Or.

Vyučuje na Pražské konzervatoři a Ostravské univerzitě. Hraje na italský nástroj Joseph Gagliano 1767.

Zemlinského kvarteto

Zemlinského kvarteto již od svého založení v roce 1994 navazuje na bohatou tradici české kvartetní školy. V roce 2010 se stalo vítězem mezinárodní soutěže smyčcových kvartet ve francouzském Bordeaux, je také laureátem mezinárodních soutěží smyčcových kvartet v kanadském Banffu (2007), v Praze (Pražské jaro 2005) a v Londýně (2006), kde zároveň získalo Cenu publika. Soubor též zvítězil na dalších soutěžích v Čechách i na Slovensku (1999 – Beethovenův Hradec, 2003 – New Talent Bratislava, 2004 – Cena hudobnej kritiky Žilina a Mezinárodní soutěž Nadace B. Martinů Praha). V roce 2005 byla kvartetu udělena Cena Českého spolku pro komorní hudbu a v roce 2009 cena Nadace Alexandra Zemlinského ve Vídni.

… číst více

Galerie Ludvíka Kuby

Galerie Ludvíka Kuby je umístěna v rekonstruovaných prostorách březnické jezuitské koleje a gymnázia.

 

Příchodem Přibíka Jeníška z Újezda nastala rekatolizace jihozápadních Čech.  Byli povoláni Jezuité, pro které nechal březnický pán vystavět kostel sv. Ignáce z Loyoly a sv. Františka Xaverského a kolej pro ubytování kněží i jejich studentů. První jihočeské gymnázium se seminářem bylo založeno v roce 1654. Obě budovy a další drobné sakrální stavby navrhoval a projektoval mladý architekt Carlo Lurago. Budova bývalé jezuitské koleje byla dokončena v roce 1650 a v současné době se postupně stává centrem kulturního a společenského života v Březnici.

… číst více

Reprezentační sál MěÚ Březnice

Secesní budova březnické radnice byla postavena v letech 1914 – 1915 pro potřeby městské spořitelny a obce.  Vypracování plánů bylo zadáno místnímu staviteli Františku Bierhanzlovi. Nyní se zde nachází kanceláře starosty a místostarosty města, pracovny městského úřadu a ve druhém patře reprezentační sál.

Svatá Hora

Svatá Hora je jedno z nejstarších mariánských poutních míst v Čechách. Tato národní kulturní památka tvoří nezaměnitelnou siluetu nad městem Příbramí. Rozsáhlý raně barokní areál je pokladnicí umění a nabízí vzácná a zajímavá umělecká díla mnoha malířů, sochařů, štukatérů i dovedných řemeslníků. Počátky Svaté Hory se datují k roku 1260. První lékařsky doložený zázrak se na Svaté Hoře stal roku 1632 a znamenal počátek poutního ruchu.

… číst více