Dvořák a Příbram

Již skoro padesát let máme v Příbrami hudební festival, který nese jméno Antonína Dvořáka. Položili jsme si však někdy otázku který vítr sem, do našeho kraje, Dvořáka vůbec zavál a kdy se tak stalo? Abychom si nevymýšleli, vezmeme si na pomoc historické dokumenty,  které nás přivedou  do kostela ve Třebsku (kdysi se užívalo názvu „Střebsko“), ve kterém se uskutečnila svatba hraběte Václava Kounice s Josefinou Čermákovou (údajně první a někdy i celoživotní láskou Antonína Dvořáka) 26.listopadu l877. To slůvko “ údajně“ bychom měli silně podtrhnout, protože o lásce více než švagrovské mezi Josefinou Čermákovou, později Kounicovou, lze s úspěchem pochybovat, máme-li použít diplomatické řeči.  Připomeňme si, že Dvořák se svou chotí Annou na této svatbě byl, že byl dokonce za svědka, což je zaznamenáno v matriční knize. Dvořákova manželka Anna v uplynulých čtyřech letech manželství porodila již tři děti, které ale všechny zemřeli. Úmrtí  těchto dětí silně ovlivnilo Dvořákovu tvorbu a z jeho žalu a bolesti nám vytryskly skladby, mezi nimiž dominuje Stabat Mater.

Vraťme se ale ještě hlouběji do historie, abychom  poznali, který ten vítr to byl, co sem Dvořáka zavál.  V roce 1865, kdy tedy mu bylo 24 let  a kdy poznal důvěrně žití v chudobě, začal učit dcery zlatníka Čermáka Josefinu a Annu hře na klavír. Josefině bylo 16 let  a Anně 11 let, tedy  můžeme a dokonce musíme připustit, že  pokud Dvořák neměl pedofilní sklony, musela se mu líbit více slečna Josefína, než dítě Anna.

Čas však plynul, Josefina měla vyšší cíle, než „nýmanda“ Dvořáka, Anička zatím povyrostla a tak v roce 1873 se stala Dvořákovou manželkou. Přiznejme si, že „muselo to být “ ( tak se to dříve říkávalo ).

A nyní již se můžeme zase vrátit na tu svatbu do Třebska, respektive již rovnou do budovy zvané „zámeček“ ve  Vysoké u Příbramě, kterou dal postavit hrabě Kounic jako svatební dar své manželce Josefině a ve které nyní je Památník A. Dvořáka otevřený pro veřejnost. Na blízkém palouku stálo v té době hospodářské stavení zvané „dvorek“, kde bydlel lesní správce Kohl a byly tam i stáje pro koně a také několik místností vhodných pro ubytování. Od roku 1878 sem Dvořák se svou rodinou zajížděl  v letních měsících a obě rodiny se navzájem navštěvovaly.

A.Dvořák III.Později hrabě Kounic nabídl Dvořákovi ve Vysoké pozemek s ovčínem a špýcharem a Dvořák si tento objekt dal upravit jako letní sídlo pro svoji rodinu, které pak užíval až do konce svého života. Jezdili sem z Prahy vlakem do Příbrami, případně do Tochovic, kam pro ně přijížděl kočár hraběte Kounice. Dvořák byl velmi zdatný chodec a nebyl “ líný na krok“.  O jeho návštěvách ve městě Příbrami svědčí pamětní deska na bývalé restauraci „U modrého hroznu „, stýkal se a přátelil s regenschorim B. Fiedlerem a  skladba č. 13 z cyklu „Poetické kusy“ nese název „Na Svaté Hoře“.

K dokumentům o Dvořákově pobytu na  příbramsku i o tom, jaké „vzácné“ návštěvy sem  přiváděl, svědčí i bohatá korespondence, jako například  Dvořákův „návod „zaslaný Leoši Janáčkovi jak a v jakých časech se dostat na Vysokou. Ledakterá cestovní kancelář  by se za takovou informaci nemusela stydět. Dvořák to tu miloval, je tu opravdu krásně a ostatně “ přijďte pobejt “ a přesvědčte se sami.

Antonín Dvořák III., předseda Správní rady Dvořákova Příbramska z.ú., pořadatele festivalu